Jak vypadal předek nejstarších kytovců?

Díky tomu, že byli celkem nedávno objeveni nejstarší kytovci, známe již několik dobrých kandidátů na přímé předky této obdivuhodně specializované savčí skupiny. Nově přibyl další možný zástupce, konkrétně sudokopytník Indohyus ze středoeocenních vrstev Indie. Měl patrně podsadité tělo dosahující velikosti mývala a byl zřejmě alespoň částečně vodním zvířetem, byť není známo, jestli ve vodě pravidelně hledal potravu, nebo tam pouze prchal před predátory. Jeho končetiny byly štíhlé a neměly pádlovitý tvar, takže místo aktivního plavání asi spíše chodil po dně. V souhrnu byl nejpodobnější africkému kančilovi (Hyemoschus aquaticus), kytovcům se však zřetelně blížil sluchovým aparátem, chrupem, zvýšenou hustotou kostí končetin, která mu umožňovala pohyb po dně, a vazbou na vodní prostředí. Ta víceméně vyplývá z podílu izotopů kyslíku ve sklovině zubů. Podle studie z poslední doby je Indohyus spolu s příbuzným rodem Khirtharia sesterskou skupinou kytovců, což by mohlo znamenat, že vodní způsob života byl vlastní společnému předkovi obou skupin. To by dále znamenalo, že se kytovec kytovcem nestal kvůli životu ve vodě, ale spíše kvůli lovu kořisti žijící ve vodním prostředí. (Nature 450, 1190–1194, 2007)