Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Darwin, krtek a žížaly

Klavírní koncert pro „červy“
 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 40, 2009/1

12. února slavíme 200. výročí Darwinova narození, 19. března 1859 dopsal Ch. Darwin poslední kapitolu své knihy, která se plným názvem jmenovala

On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life (O původu druhů prostřednictvím přírodního výběru aneb

Záchrana preferovaných ras v existenčním boji).

Tato kniha vyšla 24. listopadu téhož roku, celý náklad – 1250 výtisků – byl týž den rozebrán. 7. ledna 1860 vyšlo druhé vydání v nákladu 3000 výtisků.

Redakce

Obchod žížalami je ve Spojených státech prosperující živnost. Vedle produktů „žížaláren“ pěstujících červy ve velkém se u rybářů těší oblibě „divoké“ žížaly ulovené ve volné přírodě. Základní know-how lovu žížal se předává z generace na generaci. Lovec nabudí v půdě určitý typ vibrací a žížaly před nimi houfně prchají na povrch. Stačí je jen sbírat. Lovec-žížalář používá jako zdroj vibrací dřevěný kolík zaražený do země, o nějž drhne kusem železa. 1) Technický pokrok přinesl i do žížalářství řadu inovací. Počátkem 20. století byl k vyvolání vibrací úspěšně používán hrkavý model T automobilu Ford. Dnes používají někteří žížaláři k témuž účelu motorovou pilu.

Mistrovství v lovu žížal dosáhli obyvatelé floridských lesů Apalachicola National Forest. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století tam působily tisíce žížalářů. Někteří si lovem návnady jen přivydělávali, ale našli se i ryzí profesionálové. Lesní správa nakonec musela lov žížal regulovat, protože hrozil kolaps populací některých endemických druhů, především pak žížaly Diplocardia mississippiensis.

Proč vibrace vyhánějí žížaly z půdy? Hlavu si s tím lámal už Charles Darwin ve svém díle o vzniku humusu činností žížal. 2) Nebyl by to Darwin, kdyby důkladně neprostudoval všechny dostupné informace a následně si sám nezaexperimentoval. V pasáži věnované smyslům žížal 3) uvedl, že si žížaly „nevšímají křiku“, ale jsou citlivé na vibrace půdy. Darwin to prokázal tak, že kladl nádoby s hlínou a žížalami buď na židli vedle klavíru, nebo na ozvučnou desku nástroje. Následně hrál žížalám různé tóny a sledoval jejich reakci. Žížaly, které mohly vnímat klavír pouze prostřednictvím vlnění vzduchu, na hru nereagovaly. Pokud vibrace přenášela půda, byla reakce červů jasně postřehnutelná.

O lovu žížal Darwin píše: „Často se říká, že když se bouchá do země nebo se v ní vyvolá chvění jiným způsobem, červi věří, že jsou pronásledováni krtkem a opouštějí své chodbičky. Na základě svědectví nepochybuji, že tomu tak v mnoha případech je. Avšak jeden muž mě informoval, že nedávno viděl osm či deset žížal vylézt z chodbiček a plazit se trávou v bažinatém kraji, kde dva muži dupali při kladení pasti. Stalo se to v části Irska, v níž se krtci nevyskytují. Byl jsem také ubezpečen příslušníkem domobrany, že často viděl mnoho žížal, jak se rychle plazí trávou jen pár minut poté, co jejich jednotka vypálila salvu slepými náboji.“

Darwinovy experimenty zaměřené na vy hánění žížal z půdy skončily nezdarem. „Ží žaly nemusí nutně opouštět zemi při otřesech,“ napsal slavný přírodovědec. „Přesvědčil jsem se o tom, když jsem tloukl do země rýčem, ale snad jsem mlátil příliš silně.“

Mnozí živočichové jsou podstatně úspěšnější než Darwin. Nikolaas Tinbergen uvádí, 4) že vyhnat žížaly ze země dupáním umí racek stříbřitý. Podobně vyvolává vibrace půdy i želva hrbolatá. Také ona si pochutnává na žížalách vypuzených dupáním z úkrytu. 5)

Darwin se odvolává na svědectví: 6) „…čejka chocholatá instinktivně ví, že otřásání země vyhání červy … Mladé čejky držené v zajetí stávají na jedné noze a druhou nohou dupou na trávník, dokud žížaly nevylezou z chodbiček a nejsou ihned zhltnuty.“

Teorie o úprku před krtkem připadala některým vědcům přitažená za vlasy a vylézání žížal v důsledku vibrace vysvětlovali obrannou reakcí na ohrožení deštěm. Když žížalám zaplaví chodbičky voda, hrozí jim udušení.

Nedávno tento problém zkoumal americký zoolog Kenneth C. Catania 7) z Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu. V doprovodu tandemu profesionálních žížalářů Garyho a Audrey Revellových vyrazil do Apalachicola National Forest na lov místního žížalího endemita Diplocardia mississippiensis. Zaznamenával vibrace vyluzované žížaláři, nahrával vibrace místního krtka východoamerického (Scalopus aquaticus) a zaznamenával i chvění půdy vyvolané deštěm. Výsledky Cataniovy žížalí mise do hlubin apalachicolských lesů jsou celkem přesvědčivé. Vibrace vyluzované žížaláři se nápadně podobají vibracím, které vydává lovící krtek východoamerický. Žížaly reagují na oba podněty stejně. Prchají jak před vibracemi vyvolanými přímo žížalářem či krtkem, tak před jejich reprodukovanými nahrávkami. Déšť sice vypudí žížaly z chodbiček, ale to je zřejmě reakce na akutní nedostatek kyslíku v půdě, protože vibrace vyvolané deštěm jsou při vyhánění žížal ze země neúčinné.

Charles Darwin měl pravdu. Člověk náhodou napodobil vibrace vyvolávané krtkem a využil jejich účinek k lovu žížal. Nebyl první. Předběhli jej přinejmenším racek stříbřitý s želvou hrbolatou a možná i čejka chocholatá. Krtek východoamerický ročně spotřebuje asi 7 kilogramů žížal. Ve srovnání s rackem či želvou představuje pro žížaly mnohem větší hrozbu. Proto si žížaly nedovolí ignorovat vibrace, jež mohou být falešným poplachem „vedlejšího nepřítele“ – racků nebo želv. Riziko, že by se střetly s „hlavním nepřítelem“ krtkem, je příliš vysoké. S žížaláři je to trochu jinak. Jeden profesionál naloví ročně metráky žížal a strčí hravě do kapsy armádu krtků východoamerických. Lidská činnost však z evolučního hlediska netrvá dlouho a nestačila u žížal vyvolat adaptaci. Navíc je zásah člověka velice razantní. Asi se nespleteme, když budeme předpokládat, že bychom žížaly vyhubili dřív, než by se naučily vibrace žížalářského kolíku ignorovat.

Poznámky

1) V angličtině se pro tento postup používá řada termínů. Některé vycházejí ze zvuků, jež „aparatura“ vyluzuje, a techniku lovu označují jako „worm grunting“ čili „vrčení na žížaly“ nebo „worm snoring“, tedy něco jako „chrápání na žížaly“. Jiné názvy se soustřeďují na výsledný efekt a lov označují jako „worm fiddling“ čili „oklamání žížal“ nebo jako „worm charming“ čili „oblouznění žížal“. Kenneth C. Catania považuje za nejvhodnější termín „worm grunting“. Odůvodňuje to skutečností, že každoroční „mistrovství žížalářů“ konané ve floridské Sopchoppy nese název „Worm Grunting Festival“.
2) Darwin Ch.: The formation of vegetable mould through the action of worms with observation on their habits, John Muray, London 1881, darwin-online.org.uk/.
3) Kapitola 1, s. 26–28.
4) Tinbergen N.: The herring gull’s Word, Basic Books, New York 1960.
5) Kauffmann J. H.: Stomping for earthworms by wood turtles, Clemmys insculpta: a newly discovered foraging technique, Copeia 1001–1004, 1986.
6) Svědectví podal Darwinovi jistý pan Moorhouse, který se odvolával na tvrzení biskupa Stanleyho. Uvedení tohoto zdroje dokazuje, že Darwin ve své snaze nahromadit co nejvíce informací často nepohrdl ani „zoologickými drby“ získanými z pramenů typu „jedna paní povídala“.
7) Catania K. C.: Worm grunting, fiddling, and charming – human unknowingly mimic a predator to harvest bait, PLoS ONE 10, e3472, 2008, doi: 10.1371/journal.pone.0003472.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné