Umějí včely „cizí řeči“?
| 11. 9. 2008Včela medonosná (Apis mellifera) a včela východní (Apis cerana) se evolučně rozešly před 6 až 8 miliony let. Za tu dobu se navzájem odlišily řadou znaků. Kromě stavby a zbarvení těla mají různé složení feromonů a mateří kašičky. Liší se i způsobem komunikace pomocí tanců (o včelích tancích viz Vesmír 74, 25, 1995/1). Tým australských, německých a čínských biologů pod vedením ShaoWu Zhanga z Australské národní univerzity v Canbeře nyní prokázal, že se asijské včely Apis cerana cerana naučí rozumět tancům evropských včel Apis mellifera ligustica (PloS ONE 3(6), e2365).
Vědci nejprve vytvořili směsnou kolonii asijských a evropských včel, což nebylo jednoduché. Občas lze sice pozorovat, že asijské včely východní adoptují mladé včely medonosné, ale většinou se tyto druhy navzájem považují za cizáky a vraždí se. Nakonec se podařilo v Číně vytvořit kolonii s matkou druhu Apis cerana, kde dělnice evropských a asijských včel žily vedle sebe v míru – sháněly potravu, nosily ji do úlu a staraly se o matku.
Vědcům se naskytla unikátní příležitost pozorovat, jak se v naprosto shodných podmínkách liší tance dvou zmíněných druhů. Ukázalo se, že včely skutečně používají odlišné „dialekty“. Pro včelu medonosnou platí, že jedna sekunda vrtivého tance odpovídá zhruba jednomu kilometru, který je třeba zdolat při letu za potravou. Když o témže zdroji potravy referuje včela východní, avizuje stejnou vzdálenost průkazně delším tancem.
Vědce zajímalo, zda si včely cizí taneční řeč přeloží do své mateřštiny. Sledovali proto dělnice evropských včel, které po návratu do úlu referovaly tancem o právě nalezeném krmítku s cukerným roztokem. Označili si všechny asijské včely, které tuto taneční informaci shlédly, a sledovali je na jejich cestě za potravou. Pokud by si včely nepřeložily tanec evropských dělnic do své asijské mateřštiny, hledaly by krmítko s cukerným roztokem na špatném místě. K tomu však většinou nedocházelo. Asijské včely letěly do správné vzdálenosti, a to podle Zhangova týmu znamená, že „cizí řeči“ porozuměly.
Zmíněná práce je jasným důkazem, že včely medonosné a včely východní mají své vlastní systémy komunikace. Důkaz „pochopení cizí řeči“ považují někteří entomologové za neúplný. Gene Robinson z Illinoiské univerzity a Lars Chittka z Londýnské univerzity vyjádřili v komentáři pro vědecký týdeník Science podezření, že se asijské včely nemusely při cestě za zdrojem potravy řídit jen tancem evropských včel. Nevylučují, že zároveň zahlédly i tanec asijských včel ve své „mateřštině“ a podle něj si svůj letový plán korigovaly.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [273,1 kB]