Biopaliva – zločin proti lidskosti

Tak pravil zvláštní zpravodaj Spojených národů Jean Ziegler v úvodníku nazvaném „Hledání dlouhodobých řešení pro světovou potravinovou krizi“ (The Lancet 371, 1389, 2008). Každé procento, o které vzrostou ceny potravin (pšenice, rýže, sóji ad.), povede (a už vede) k zvýšení počtu hladovějících v chudých zemích o 16 milionů. Jedním z faktorů je zvyšování potřeby masa: na 1 kg masa je u hovězího zapotřebí 8–9 kg zrní (u kuřat snad jen 2 kg). Subvencované použití kukuřice pro výrobu biolihu míšeného s fosilními palivy v USA i jinde nejen zdražuje kukuřici, ale po započtení následků výroby a distribuce zvyšuje přísun oxidu uhličitého do atmosféry mnohonásobně více než použití fosilních paliv. Biopaliva druhé generace (dřevěná štěpka, speciální plodiny) mají nízkou energetickou výtěžnost a situaci také silně zhoršují. Americká auta dnes spotřebovávají subvencovaný biolíh z kukuřice v takovém množství, že by spotřebovaná kukuřice stačila k pokrytí spotřeby kukuřice k jídlu v 82 zemích chudého světa trpících nedostatkem potravy. A tak se vzpamatovává Evropa a nesmyslné plýtvání zrnem a olejninami zastavuje, jednají o tom panely WHO, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu a vše ukazuje na to, že s tímto blázněním je třeba přestat. I potom to bude jen záplata na současnou potravinovou krizi a všechny vyspělé země musí k nápravě „globální potravinové krize“ hledat účinnější cesty, jako jsou zlepšené využití nedostatkové vody v zemědělství, vyšlechtění odrůd vzdorujících suchu a revize současných subvencí zemědělcům. Program nasycení 73 milionů lidí v 28 zemích jako humanitární pomoc v rámci „World food programme“ by neměl odvést pozornost od jádra věci. Například ti největší dárci potravin pro hladovějící země (USA a Francie) přispěli k potravinové krizi tím, že nebyli schopni omezit subvence svým farmářům, čímž zvyšovali ceny potravin na trhu.