Vietnamská válka, artemisin a léčba malárie

V době vietnamské války trpěly vietnamské oddíly malárií, a protože chinin už přestával účinkovat, požádal vietnamský Ho Či Min v roce 1971 čínského Čou En-laje o pomoc. V Číně už po staletí znali (pod různými názvy) léčivé účinky jednoroční byliny pelyňku ročního (Artemisia annua). Čínským vědcům se skutečně podařilo z tohoto pelyňku izolovat účinnou látku a vyrobili řadu jejích derivátů – artemisin, artemotil a artesunát. Ostatnímu světu to však sdělili až v roce 1979 (Chinese Medical Journal 92, 811, 1979). Od té doby se výroba artemisinu a jeho derivátů nesmírně rozšířila a v Číně kultivují pelyněk roční naveliko. Zajímavé je, že syntetická příprava artemisinu je sice možná, ale pro průmyslovou výrobu by byla příliš nákladná – podobně jako u chininu. A tak se deriváty z pelyňku v kombinaci s mefloquinem staly lékem pro léčbu malárie – zabíjejí malarická plazmodia v časném stadiu jejich vývoje v erytrocytech, ještě než se pomnoží a rozšíří krví. Problémem je dostupnost zmíněných léků v chudých zemích – v Africe stále na malárii umírá asi milion lidí (hlavně dětí) ročně. USA plánují, že budou na pomoc Africe v boji proti malárii vydávat 1,4–1,9 miliardy dolarů ročně. A jak už to bývá, začínají se objevovat starosti s rezistencí malarického parazita vůči artemisinu. Hledají se nejúčinnější dávky, kombinace a způsoby léčby. (Science 320, 330, 2008)