Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Jak vznikly modré oči?

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 351, 2008/6

Barva oka je dána obsahem a rozmístěním pigmentu melaninu v duhovce. Barevně nejrůznější oči mají běloši, směrem k jihu rozdílů ubývá. Existuje rodina genů odpovědných za nedostatek pigmentu (albinizmus) a jeden z nich, který se jmenuje OCA2, rozhoduje o množství melaninu, tedy i o barvě očí. Když je melaninu hodně, jsou oči hnědé, když je ho málo, jsou modré. Dokonce se zjistilo, která mutace v tomto genu je za modrookost odpovědná. Přesto dodnes nevíme, jakou má vlastně tento gen funkci. Možná jeho proteinový produkt slouží jako membránová pumpa, nebo v pigmentové buňce během jejího dozrávání přepravuje některé enzymy.

Blízkým sousedem genu OCA2 je gen HERC2, jehož narušení u myší způsobí zesvětlení srsti i očí a zároveň vede k samčí sterilitě. (U člověka je něco podobného známo hned u dvou syndromů, jež bývají mimo jiné provázeny nedostatkem pigmentu.) Podle Hanse Eiberga z Univerzity v Kodani, který zkoumal výskyt moodrookých v jedné rozvětvené dánské rodině, působí gen HERC2 jako „přepínač“ genu OCA2. Po přepnutí klesne tvorba melaninu a zornice vyblednou do modra.

Studie rovněž zjistila vztah mezi modrookostí a světlými vlasy, nicméně barva vlasů je patrně kódována genem nebo geny na jiném (byť blízkém) chromozomu. A aby té vzájemné provázanosti nebylo dost, tentýž gen je nejspíše odpovědný za různé odstíny duhovky u hnědookých lidí.

Mutace odpovědná za modré oči se s velkou pravděpodobností objevila v oblasti severozápadně od Černého moře a šířila se během neolitických přesunů obyvatelstva na sever. Převaha modrookých lidí v Pobaltí a ve Skandinávii podle řady autorů nasvědčuje pozitivní selekci pro tento fenotyp. Mechanizmus selekce dosud není znám, mohl by to být nedostatek vitaminu D, UV-záření a pohlavní výběr. (DOI 10.1007/s00439-007-0460-x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Spočítat to covidu

Spočítat to covidu

Martin Šmíd  |  5. 4. 2021
Představte si, že jste starosta středně velkého města a že ve vašem městě propukne epidemie. Musíte rozhodnout, co proti ní udělat. Na jedné...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné