Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Jak vznikly modré oči?

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 351, 2008/6

Barva oka je dána obsahem a rozmístěním pigmentu melaninu v duhovce. Barevně nejrůznější oči mají běloši, směrem k jihu rozdílů ubývá. Existuje rodina genů odpovědných za nedostatek pigmentu (albinizmus) a jeden z nich, který se jmenuje OCA2, rozhoduje o množství melaninu, tedy i o barvě očí. Když je melaninu hodně, jsou oči hnědé, když je ho málo, jsou modré. Dokonce se zjistilo, která mutace v tomto genu je za modrookost odpovědná. Přesto dodnes nevíme, jakou má vlastně tento gen funkci. Možná jeho proteinový produkt slouží jako membránová pumpa, nebo v pigmentové buňce během jejího dozrávání přepravuje některé enzymy.

Blízkým sousedem genu OCA2 je gen HERC2, jehož narušení u myší způsobí zesvětlení srsti i očí a zároveň vede k samčí sterilitě. (U člověka je něco podobného známo hned u dvou syndromů, jež bývají mimo jiné provázeny nedostatkem pigmentu.) Podle Hanse Eiberga z Univerzity v Kodani, který zkoumal výskyt moodrookých v jedné rozvětvené dánské rodině, působí gen HERC2 jako „přepínač“ genu OCA2. Po přepnutí klesne tvorba melaninu a zornice vyblednou do modra.

Studie rovněž zjistila vztah mezi modrookostí a světlými vlasy, nicméně barva vlasů je patrně kódována genem nebo geny na jiném (byť blízkém) chromozomu. A aby té vzájemné provázanosti nebylo dost, tentýž gen je nejspíše odpovědný za různé odstíny duhovky u hnědookých lidí.

Mutace odpovědná za modré oči se s velkou pravděpodobností objevila v oblasti severozápadně od Černého moře a šířila se během neolitických přesunů obyvatelstva na sever. Převaha modrookých lidí v Pobaltí a ve Skandinávii podle řady autorů nasvědčuje pozitivní selekci pro tento fenotyp. Mechanizmus selekce dosud není znám, mohl by to být nedostatek vitaminu D, UV-záření a pohlavní výběr. (DOI 10.1007/s00439-007-0460-x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné