Poskočilka proti poskočilce

Larvy vosičky Copidosoma floridanum z čeledi poskočilkovitých se – obdobně jako larvy lumčíků – živí tkáněmi svého hostitele. Tím jsou pro poskočilky housenky můry, která se jmenuje kovolesklec cizokrajný (Trichoplusia ni).

Z vajíčka poskočilky nakladeného do vajíčka můry se postupně vyvine morula. Ta se ovšem začne dělit, a tak vznikne polymorula, která v procesu polyembryonie dá vzniknout něco mezi jedním a dvěma tisíci embryí – jednovaječných x-terčat. Určení pohlaví je u poskočilky haplodiploidní. Z neoplodněných, tedy haploidních vajíček vzniknou x-terčata samčí, z oplozených x-terčata samičí. Někdy jsou ovšem v parazitované housence jak samčí, tak samičí larvy poskočilek. K tomu dochází tak, že do vajíčka můry nakladla matka poskočilka dvě vajíčka, jedno samčí a jedno samičí.

Proti konkurentům

Ne vždy ale probíhá všechno hladce. Stává se, že si housenku, v níž se vyvíjejí larvy poskočilek, vyhlédne ještě jiná parazitická vosička – Microplitis demolitor. Samozřejmě že larvy Microplitis ubírají potravu larvám poskočilek. Poskočilky ale mají obranu. Malé procento jejich embryí prochází poněkud jiným vývojem a vznikají z něj mnohem štíhlejší larvy, zato však vybavené daleko mohutnějšími kusadly. Tyto larvyvojáci napadají larvy vosičky Microplitis a redukují jejich počet, často i za cenu vlastního zničení. Moc to nevadí, neboť po vylíhnutí jejich sourozenců z kukel z již zcela zkonzumované housenky stejně všechny vojáčí larvy vyschnou.

Počet vojáčích larev je nižší v housenkách, ve kterých parazitují jen poskočilky, jejich počet vzroste, když poskočilky v housence soupeří s larvami Microplitis. Nějak je regulováno, jak velká frakce embryí se promění na běžné reprodukční larvy a kolik z nich dá vzniknout sterilním vojáčím larvám. Faktory, podle kterých by se toto rozhodování mohlo řídit, jsou snad virus a také toxiny, které se svým vajíčkem do housenky vnáší vosička Microplitis a které jí jinak pomáhají pozměnit fyziologii hostitelské housenky ve prospěch potomků. Na úrovni molekul je faktorem, jehož nepřítomnost způsobí vznik sterilní vojáčí larvy, protein vasa. Jde o protein maternálního původu (jeho mRNA vzniká ve vaječnících matky), který určuje vznik gonád.

Pro své sourozence

Krom toho, že vojáčí larvy poskočilek brání své sourozence proti konkurentům z jiných druhů, upravují poměr pohlaví reprodukčních larev v těch housenkách, kde se ze samčího a samičího vajíčka vyvíjejí obě pohlaví poskočilčích larev. Vývoj samčích a samičích larev probíhá stejnou rychlostí, a tak by i poměr pohlaví vylíhlých dospělců byl zhruba stejný. Sameček dokáže ale oplodnit velký počet samiček, a tak je samečků potřeba méně (většinou se páří bratři se sestrami z jedné housenky). Vojáčí larvy v housenkách s populacemi embryí obou pohlaví napadají samčí embrya a svými kusadly je hubí. Vlastně tak zajistí více potravy pro samičí larvy, a tedy i jejich vyšší počet. Tím je dosaženo optimálního (nestejného) poměru samečků a samiček, kteří se ze zkonzumované housenky nakonec vylíhnou.

Zatím nevíme, podle čeho se „vojáci“ rozhodují, které larvy zabijí. Porovnáním genové exprese mezi reprodukčními a vojáčími larvami ale vyplavaly na světlo zajímavé rodiny genů, jež by mohly hrát roli „značek“. Pozornost upoutaly některé peptidové toxiny, a především skupina bílkovin označovaných jako proteiny vázající odoranty. Roli šifry, kterou vojáčí larvy rozpoznávají, by potom nejspíš plnila míra jejich příbuznosti s jejich možnou obětí.