Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

N=1

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 264, 2008/4

Dělat pokusy na jiných je obecně mravně zavrženíhodné, a proto tak činím pouze občas na sobě. Samozřejmě tuším, že při takto miniaturním souboru (o nějaké kontrole, možnosti statistického zpracování atd. ani nemluvě) to věru na časopis Lancet nevypadá a každý vědecký experimentátor by se z plných plic zasmál. Na krátký sloupek do Vesmíru by celá věc snad vydat mohla.

Pocházeje ze staré hypertonické rodiny s kdysi udivujícími hodnotami krevního tlaku, nadělil jsem si k pětačtyřicetinám tonometr. Jak se dalo očekávat, tlak už byl nad normálem a zvolna stoupal. Rozmýšlel jsem, zda po vzoru svých předků spojit svůj osud nadosmrti s medicínsko-průmyslovým komplexem, ale nakonec jsem se rozhodl, že před touto kajícnou poutí zkusím ještě něco experimentů. Redukoval jsem ve své potravě produkty z teplokrevných obratlovců: maso zcela, vejce a tuky jen na to, co je obsaženo v některých typech běžného pečiva. (Ryby zůstaly.) Zhruba do půl roku krevní tlak klesl na normu, ba pod ni. Domnívám se, že základní finta spočívá v omezení proteinů, řekněme tak nanejvýš na malý jogurt a malou krabičku sardinek v tomatě za den (naše kultura se proteiny velmi přejídá, a to zvláště ve starších letech – zdá se mi, že i nadměrné pojídání mléčných produktů je v tomto směru nežádoucí, naopak maso by se v množství menším než malém jíst mohlo, ovšem tak na úrovni dřívějších chudých venkovanů: porce husy o pouti a o posvícení).

Když jsem později pobýval na hoře Athos, udivilo mne, jak podobně k dietě mnichů jsem si jídelníček nevědomky nadesignoval – z tradičních povolání je to ostatně mnich, kdo se nejvíc blíží univerzitnímu kantorovi, nikoli dřevorubec či válečník. Nemálo mne překvapilo, jak je celá věc vlastně jednoduchá. Pro budoucnost, dají-li Nebesa jakou, bude zřejmě nutné jídla dál ubírat – kolem osmdesátky by extrapolace ukazovala tak na dva rohlíky a jednu mrkev denně, v neděli plátek ementálu.

Pochopitelně vím, že osud sedí na delším konci páky, a jakkoli se nám eventuálně jedna klička povedla, stejně mu navzdory všem piruetám neuklouzneme. Je mi také jasné, že takto nejsem platným členem společnosti, nedávaje utržit ani průmyslu masnému, ani farmaceutickému – vlastně jako bych ani nežil. Hypertoniků jsou u nás tisíce a některým možná stojí za uváženou, zda nechtějí nějakou variaci na toto téma zkusit. Z příčin sebezáchovných jsem přece jen všechny myslitelné varianty nezkoušel a podržel se toho, co se osvědčilo – to další už čeká na jiné.

Půvabný byl můj krátký rozhovor na toto téma s jedním z našich čelných hypertonologů: pokud tlak po takovém opatření klesl, o žádnou hypertenzi vlastně nešlo – ta je zvládnutelná pouze systematickou medikací. Je to trochu podobné náhledu, že pokud démon prchl řekněme po nakuřování mateřídouškou, nemohlo jít o Belzebuba – ten ustoupí jen zkušenému exorcistovi.

Michal Anděl


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné