Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

N=1

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 264, 2008/4

Dělat pokusy na jiných je obecně mravně zavrženíhodné, a proto tak činím pouze občas na sobě. Samozřejmě tuším, že při takto miniaturním souboru (o nějaké kontrole, možnosti statistického zpracování atd. ani nemluvě) to věru na časopis Lancet nevypadá a každý vědecký experimentátor by se z plných plic zasmál. Na krátký sloupek do Vesmíru by celá věc snad vydat mohla.

Pocházeje ze staré hypertonické rodiny s kdysi udivujícími hodnotami krevního tlaku, nadělil jsem si k pětačtyřicetinám tonometr. Jak se dalo očekávat, tlak už byl nad normálem a zvolna stoupal. Rozmýšlel jsem, zda po vzoru svých předků spojit svůj osud nadosmrti s medicínsko-průmyslovým komplexem, ale nakonec jsem se rozhodl, že před touto kajícnou poutí zkusím ještě něco experimentů. Redukoval jsem ve své potravě produkty z teplokrevných obratlovců: maso zcela, vejce a tuky jen na to, co je obsaženo v některých typech běžného pečiva. (Ryby zůstaly.) Zhruba do půl roku krevní tlak klesl na normu, ba pod ni. Domnívám se, že základní finta spočívá v omezení proteinů, řekněme tak nanejvýš na malý jogurt a malou krabičku sardinek v tomatě za den (naše kultura se proteiny velmi přejídá, a to zvláště ve starších letech – zdá se mi, že i nadměrné pojídání mléčných produktů je v tomto směru nežádoucí, naopak maso by se v množství menším než malém jíst mohlo, ovšem tak na úrovni dřívějších chudých venkovanů: porce husy o pouti a o posvícení).

Když jsem později pobýval na hoře Athos, udivilo mne, jak podobně k dietě mnichů jsem si jídelníček nevědomky nadesignoval – z tradičních povolání je to ostatně mnich, kdo se nejvíc blíží univerzitnímu kantorovi, nikoli dřevorubec či válečník. Nemálo mne překvapilo, jak je celá věc vlastně jednoduchá. Pro budoucnost, dají-li Nebesa jakou, bude zřejmě nutné jídla dál ubírat – kolem osmdesátky by extrapolace ukazovala tak na dva rohlíky a jednu mrkev denně, v neděli plátek ementálu.

Pochopitelně vím, že osud sedí na delším konci páky, a jakkoli se nám eventuálně jedna klička povedla, stejně mu navzdory všem piruetám neuklouzneme. Je mi také jasné, že takto nejsem platným členem společnosti, nedávaje utržit ani průmyslu masnému, ani farmaceutickému – vlastně jako bych ani nežil. Hypertoniků jsou u nás tisíce a některým možná stojí za uváženou, zda nechtějí nějakou variaci na toto téma zkusit. Z příčin sebezáchovných jsem přece jen všechny myslitelné varianty nezkoušel a podržel se toho, co se osvědčilo – to další už čeká na jiné.

Půvabný byl můj krátký rozhovor na toto téma s jedním z našich čelných hypertonologů: pokud tlak po takovém opatření klesl, o žádnou hypertenzi vlastně nešlo – ta je zvládnutelná pouze systematickou medikací. Je to trochu podobné náhledu, že pokud démon prchl řekněme po nakuřování mateřídouškou, nemohlo jít o Belzebuba – ten ustoupí jen zkušenému exorcistovi.

Michal Anděl


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné