FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Třásněnky vidí rudě

 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 143, 2008/3

Ne že by byly tak rozzuřené. Prostě vidí červenou barvu. A to je u hmyzu neobvyklé. Většina hmyzu vidí sice barevně, jenže jinak než my. Vidí měkké ultrafialové záření, ale červená je pro ně černá. Jen někteří motýli (viz glosu Jaké barvy mají rádi motýli a slunéčka, Vesmír 84, 376, 2005/7), vážky a blanokřídlí (nikoli včela, viz Jakub Straka: Včely a evoluce květů, Vesmír 82, 507, 2003/9) vidí tolik barev, že rozeznávají i červenou.

Třásněnka Frankliniella schulzei je polyfágní, saje na mnoha nepříbuzných druzích rostlin, a to na květech, zejména na tyčinkách. Z osmi běžných hostitelských druhů rostlin v okolí australského Brisbane mají čtyři květy červené, další čtyři květy fialové. Spektrální analýzou odrazivosti květů bylo zjištěno, že tato fialová je složena ze slabší modré složky a výraznější dlouhovlnné červené (větší než 600 nm). Slézovitá rostlina Malvaviscus arboreus s temně červenými květy je v okolí Brisbane hlavní živnou rostlinou. Červené květy zkoumaných hostitelských rostlin odrážely opravdu jen červenou složku spektra. V červených květech nebyl skryt ultrafialový vzor (neviditelný pro člověka, zato však lákavý pro hmyz), jak to někdy bývá.

V jednoduchém pokusu australští entomologové natřeli kousky kartonu různými barvami se známým spektrem odrazivosti. Barevné štítky pak potřeli lepem a rozvěsili na rostliny napadené třásněnkami. Zatímco samečci se chytali nejvíce na žluté destičky, samičky dávaly přednost červeným. Popravdě řečeno, nejvíc se samičky chytaly na fluorescenční růžovou. To však nebyl férový výsledek, protože tato růžová odrážela či vyzařovala také hlavně červené světlo, ovšem s trojnásobnou intenzitou než použitá čistě červená barva. (Ecological Entomology 32, 527–535, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...