Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Jaké barvy mají rádi motýli a slunéčka?

 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 376, 2005/7

Hmyz má oproti savcům posunutou citlivost vnímání různých vlnových délek světla. Obecně platí, že vidí i blízké ultrafialové záření, ale nevidí červenou část spektra. Včela má například maxima citlivosti svých tří očních pigmentů při vlnové délce 340 nm (UV), 450 nm (modrá) a 540 nm (zelená, viz též Vesmír 82, 507, 2003/9). Babočka bodláková má také trichromatický barevný systém s maximy 360, 470, 530 nm (J. Compar. Neurology 458, 334–349, 2003), na rozdíl od tetra- až hexachromatického systému otakárků (UV, fialový, modrý, zelený, červený a širokospektrý receptor). U několika druhů baboček byl recentně zkoumán dlouhovlnný rhodopsin a zjistila se maxima citlivosti od 510 do 534 nm. Posuv k modré části spektra je způsoben substitucemi určité aminokyseliny rhodopsinu ve stejné pozici, kde známe substituce způsobující několikananometrový modrý posuv i u savců (J. Experimental Biol. 208, 687–696, 2005). Bělásci vidí svět kolem sebe zase jinak, kromě pigmentu absorbujícího v zelené části spektra (560 nm) mají i červený (620 nm) a temně červený (640 nm) receptor (J. Experimental Biol. 207, 2803–2810, 2004).

Indičtí entomologové zase zkoumali, jak světlo různé barvy vyhovuje slunéčkům chovaným v laboratoři. Chovali je při světle bílém (obsahujícím všechny pro nás viditelné barevné složky podobně jako přirozené sluneční světlo), modrém (s vlnovou délkou kolem 475 nm), žlutém (570 nm) a červeném (650 nm), při stejné celkové intenzitě. Měřili rychlost vývoje, plodnost, množství sežrané kořisti a celkovou fitness. Všechny parametry dosahovaly nejvyšších hodnot při bílém světle, nižších při žlutém, pak při modrém a nejnižších při červeném světle, které je vlastně pro hmyz tmou. Zkrátka slunéčka mají ráda sluníčko. (Eur. J. Entomol. 102, 33–37, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...