Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Ad Co jsou vlastně jazykové „chyby“?

Vesmír 87, 729, 2008/10
 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 821, 2008/12

Václav Cvrček má nesporně pravdu v tom, že vývoji jazyka jako živého komunikačního prostředku nelze účinně bránit. Vývoj každého jazyka je poznamenán obdobími, kdy se na povrchu zdánlivě nic neděje, a periodami, kdy se radikálně mění výslovnost i gramatika. Vždyť historická změna g > h proběhla v rozmezí jediného století! A stačí porovnat češtinu 19. století a češtinu první republiky s češtinou dnešní; vidíme to i na angličtině prvních zvukových filmů a jazyce dnešní doby.

Zároveň se ale zastávám praxe, že je spontánnímu vývoji poněkud bráněno, i když v konečném výsledku obvykle marně. Hlavním důvodem je jednota jazyka; ostatně neexistence jakéhokoli „zdržovacího orgánu“ vedla historicky k rozpadu jazykové jednoty a ke vzniku tzv. „národních“ jazyků. Není samozřejmě v zájmu občanů, aby se kodifikovaly změny, které probíhají jen v části jazykového území. Kodifikace tvarů mladej, mlíko, lidma, bysme apod. by pravděpodobně ve své době ohrozila jednotu češtiny natolik, že by vznikla varianta moravská, popřípadě dokonce hanácká či lašská. Preferencí historicky „starších“ tvarů bylo dosaženo kompromisu mezi dialekty, zároveň byl citlivě uplatněn i jistý ohled na jazykový vývoj příbuzných jazyků (tvary adjektiv na -ej, -á, -í atd. by se čeština odlišila od všech ostatních slovanských jazyků).

Zanedbatelné není ani hledisko „kultivovanosti“ jazyka. Nová slova a nové hláskové či gramatické jevy mají někdy jepičí život a jejich zařazení do „normy“ by jen zvyšovalo rozkolísanost jazyka, který je už ze své povahy nestabilní. Na některých příkladech by se dalo dokumentovat, že se ke změně normy přistoupilo uspěchaně nebo zbytečně – například zánik předložky s ve významu „shora dolů“ byl nesporně chybou a ochuzením jazyka. Padá se s koně; co padá z koně, je něco úplně jiného.

Fatální v takových případech je to, že provedené změny norem jsou prakticky nevratné; odstranění nežádoucích germanizmů v době tzv. národního obrození je neopakovatelným fenoménem.

Proto je dobré, že existuje orgán, který se otázkou vhodnosti nebo nevhodnosti probíhajících změn zabývá. Zda neúspěšně nebo nikoli, to je jistě sporné. Ale za to, že si v různých oblastech země zatím víceméně rozumíme, bychom měli být bohemistům aspoň trochu vděčni. Obtížnější to mají jazykovědci tam, kde se příslušným jazykem hovoří ve více oddělených zemích (portugalština, angličtina, španělština…), přesto ani tam na jednotu a koordinaci norem nerezignují.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné