Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Ad Co jsou vlastně jazykové „chyby“?

Vesmír 87, 729, 2008/10
 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 821, 2008/12

Václav Cvrček má nesporně pravdu v tom, že vývoji jazyka jako živého komunikačního prostředku nelze účinně bránit. Vývoj každého jazyka je poznamenán obdobími, kdy se na povrchu zdánlivě nic neděje, a periodami, kdy se radikálně mění výslovnost i gramatika. Vždyť historická změna g > h proběhla v rozmezí jediného století! A stačí porovnat češtinu 19. století a češtinu první republiky s češtinou dnešní; vidíme to i na angličtině prvních zvukových filmů a jazyce dnešní doby.

Zároveň se ale zastávám praxe, že je spontánnímu vývoji poněkud bráněno, i když v konečném výsledku obvykle marně. Hlavním důvodem je jednota jazyka; ostatně neexistence jakéhokoli „zdržovacího orgánu“ vedla historicky k rozpadu jazykové jednoty a ke vzniku tzv. „národních“ jazyků. Není samozřejmě v zájmu občanů, aby se kodifikovaly změny, které probíhají jen v části jazykového území. Kodifikace tvarů mladej, mlíko, lidma, bysme apod. by pravděpodobně ve své době ohrozila jednotu češtiny natolik, že by vznikla varianta moravská, popřípadě dokonce hanácká či lašská. Preferencí historicky „starších“ tvarů bylo dosaženo kompromisu mezi dialekty, zároveň byl citlivě uplatněn i jistý ohled na jazykový vývoj příbuzných jazyků (tvary adjektiv na -ej, -á, -í atd. by se čeština odlišila od všech ostatních slovanských jazyků).

Zanedbatelné není ani hledisko „kultivovanosti“ jazyka. Nová slova a nové hláskové či gramatické jevy mají někdy jepičí život a jejich zařazení do „normy“ by jen zvyšovalo rozkolísanost jazyka, který je už ze své povahy nestabilní. Na některých příkladech by se dalo dokumentovat, že se ke změně normy přistoupilo uspěchaně nebo zbytečně – například zánik předložky s ve významu „shora dolů“ byl nesporně chybou a ochuzením jazyka. Padá se s koně; co padá z koně, je něco úplně jiného.

Fatální v takových případech je to, že provedené změny norem jsou prakticky nevratné; odstranění nežádoucích germanizmů v době tzv. národního obrození je neopakovatelným fenoménem.

Proto je dobré, že existuje orgán, který se otázkou vhodnosti nebo nevhodnosti probíhajících změn zabývá. Zda neúspěšně nebo nikoli, to je jistě sporné. Ale za to, že si v různých oblastech země zatím víceméně rozumíme, bychom měli být bohemistům aspoň trochu vděčni. Obtížnější to mají jazykovědci tam, kde se příslušným jazykem hovoří ve více oddělených zemích (portugalština, angličtina, španělština…), přesto ani tam na jednotu a koordinaci norem nerezignují.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...