Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Skleník využívající kapalné krystaly

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 741, 2008/11

Spoluprací Clevelandské botanické zahrady a Kentské státní univerzity v Ohiu byl vyvinut skleník, v němž se automaticky mění množství záření dopadajícího na rostliny, a tím i teplota ve skleníku. Jeho panely se skládají za dvou vrstev skla, mezi něž je vložen panel s kapkami polymeru, který je připojen k velmi nízkému elektrickému napětí. Když je vypnuto, jsou krystaly polymeru uspořádány nepravidelně a výsledkem je nahodilý odraz a rozptyl světla, vzniká zamlžení snižující množství procházejícího záření. Po zapnutí elektrického proudu se kapalinové krystaly seřadí paralelně a světlo prochází bez obtíží. To nejen příznivě ovlivní růst a vývoj rostlin ve skleníku, ale očekává se, že také výrazně klesnou náklady na ohřívání a chlazení. Dále by mělo být vyvíjeno zařízení, které bude nejen měnit ozářenost, ale i řídit barvu procházejícího záření a měnit poměr mezi fotosynteticky účinným zářením a zářením infračerveným. Výsledky měření v pokusném skleníku byly samozřejmě srovnávány se stejným skleníkem neobsahujícím vložku z kapalných krystalů. (Photonics Spectra, červen 2008, s. 12)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné