Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Nejnapodobovanější brouci

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 734, 2008/11

Brouci málo známé a u nás navíc málo početné čeledi dlouhoústcovitých (Lycidae) jsou chemicky chráněni před predátory a svou jedovatost inzerují varovným zbarvením. Nově byla izolována obranná sloučenina, která byla podle brouků nazvána kyselina lycidová. V laboratorních pokusech spolehlivě odrazovala slíďáky a slunéčka. Samotní brouci byli odmítáni jak kosy, tak pavouky (slíďáky i křižáky). Kromě toxické kyseliny obsahují dlouhoústci pyraziny – těkavé páchnoucí látky sloužící jako varování pro predátory se špatným zrakem.

K hmyzím druhům napodobujícím dlouhoústce patří i tesaříci rodu Elytroleptus. Mezi napodobujícím hmyzem jsou zvláštní tím, že napodobované jedovaté brouky sami žerou. Mezi tesaříky jsou navíc zvláštní tím, že žerou hmyz – normální tesaříci přece žerou dřevo (Vesmír 87, 460, 2008/7), popřípadě v dospělosti sladké rostlinné šťávy. Předpokládalo se, že tito zvláštní tesaříci nepochybně uchovávají lycidovou kyselinu ve svém těle pro vlastní obranu proti dalším predátorům. Chemická analýza však skladování jedu nepotvrdila, tesaříci ho asi mnoho nesnesou a zbavují se ho. Jsou pak poměrně jedlí (alespoň pro slíďáky). Dlouhoústci sloužící jako model pro zbarvení tesaříků se liší – někteří mají černý konec krovek, jiní jsou celí oranžoví. Tesaříci jednotlivých druhů rodu Elytroleptus napodobují svůj vzor dost přesně, sami však nerozlišují druh či vzor dlouhoústce, kterého sežerou.

Dlouhoústci jsou charakterističtí výraznými síťovitě propojenými žilkami na krovkách. Pokud je brouk poškozen nebo i jen mírně stisknut, vytéká z těchto žilek hemolymfa obsahující toxické sloučeniny. Kromě toho mohou dlouhoústci vypouštět hemolymfu z dalších míst na těle, zejména z membrán mezi články zadečku a hrudi nebo z konce nohou. Pro zvýšení efektu obrany vůči predátorům se dlouhoústci shromažďují v malých skupinách na vrcholcích rostlin. Draví tesaříci jsou mezi nimi přimíchaní v množství asi 5 %. V těchto skupinách tesaříci žerou dlouhoústce, přičemž jim nejdříve rozžvýkají hruď, zbytek většinou nechají.

Dlouhoústce napodobují nejrůznější brouci, motýli i jiní živočichové, a proto jsou oblíbenými laboratorními modely, ale i sbírkovými exempláři. (Chemoecology 18, 109–119, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...