Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Těžký osud goril

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 10, 2008/1

Přestože lidoopové (orangutan, gorila, šimpanz a bonobo) budí pozornost veřejnosti i ochranářských organizací, nedaří se vždy úspěšně čelit všemu, co jim hrozí – od úbytku přirozeného prostředí po nájezdy pytláků. Osud se obrátil zejména proti gorilám, které v poslední době stíhá jedna rána za druhou. V Africe dnes žijí dva druhy goril – jednak Gorilla gorilla s dvěma poddruhy, gorilou nížinnou (G. g. gorilla) a gorilou nigerijskou (G. g. diehli), jednak Gorilla beringei s dvěma až třemi poddruhy, gorilou horskou (G. b. beringei), gorilou východní (G. b. graueri) a možná i gorilou bwindskou.

Odborníci odhadují, že počet goril nížinných klesl za posledních 25 let o šokujících 60 %, a to nejen kvůli pytlačení a kácení tropických lesů, ale také v důsledku infekce virem Ebola. Ten sám o sobě za posledních 15 let zahubil třetinu goril v chráněných oblastech, na regionální úrovni jde ale leckde až o devadesátiprocentní úbytek. Raději nemyslet na to, co by se stalo, kdyby se tento virus přehnal výskytem gorily nigerijské, které zbývá pouhých 200 jedinců. Ačkoli se nynější počty gorily nížinné odhadují na desetitisíce (asi 30 000), je otázka, jak dlouho vydrží čelit kombinaci všech tří hrozeb.

Další hrozbou je plánovaná dálnice v Demokratické republice Kongu, která povede z Brazzaville do Ouessa přes deštný les s nížinnými gorilami. Ochranáři se obávají, že vzroste obchod s gorilím masem.

Ještě před časem si člověk mohl oddychnout, že se daří aspoň ochrana goril horských (poddruh beringei), dokonce navzdory občanským válkám. Nedávno však i odtamtud přišla zpráva o krutém pytlačení. Je vidět, že v ochraně přírody nelze polevit ani na chvíli, nepřetržitou intenzivní péči vyžadují i poměrně dobře zajištěné druhy.

Vedle řady zdrcujících zpráv vypadá jako zázrak mírný nárůst (6 % od roku 2002) ugandských goril bwindských, kterých je dnes asi 340. Snad naše vnoučata budou mít to štěstí, že uvidí gorily nejen v zoologických zahradách, ale také ve volné přírodě, třeba společně s pralesními slony, na nějaké přirozené lesní mýtině v nížinném pralese nebo v horských pralesích na sopečných svazích v Kongu, Rwandě a Ugandě. (Science 317, 1484, 2007, news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/2332527.stm, news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6220122....)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...