Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Těžký osud goril

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 10, 2008/1

Přestože lidoopové (orangutan, gorila, šimpanz a bonobo) budí pozornost veřejnosti i ochranářských organizací, nedaří se vždy úspěšně čelit všemu, co jim hrozí – od úbytku přirozeného prostředí po nájezdy pytláků. Osud se obrátil zejména proti gorilám, které v poslední době stíhá jedna rána za druhou. V Africe dnes žijí dva druhy goril – jednak Gorilla gorilla s dvěma poddruhy, gorilou nížinnou (G. g. gorilla) a gorilou nigerijskou (G. g. diehli), jednak Gorilla beringei s dvěma až třemi poddruhy, gorilou horskou (G. b. beringei), gorilou východní (G. b. graueri) a možná i gorilou bwindskou.

Odborníci odhadují, že počet goril nížinných klesl za posledních 25 let o šokujících 60 %, a to nejen kvůli pytlačení a kácení tropických lesů, ale také v důsledku infekce virem Ebola. Ten sám o sobě za posledních 15 let zahubil třetinu goril v chráněných oblastech, na regionální úrovni jde ale leckde až o devadesátiprocentní úbytek. Raději nemyslet na to, co by se stalo, kdyby se tento virus přehnal výskytem gorily nigerijské, které zbývá pouhých 200 jedinců. Ačkoli se nynější počty gorily nížinné odhadují na desetitisíce (asi 30 000), je otázka, jak dlouho vydrží čelit kombinaci všech tří hrozeb.

Další hrozbou je plánovaná dálnice v Demokratické republice Kongu, která povede z Brazzaville do Ouessa přes deštný les s nížinnými gorilami. Ochranáři se obávají, že vzroste obchod s gorilím masem.

Ještě před časem si člověk mohl oddychnout, že se daří aspoň ochrana goril horských (poddruh beringei), dokonce navzdory občanským válkám. Nedávno však i odtamtud přišla zpráva o krutém pytlačení. Je vidět, že v ochraně přírody nelze polevit ani na chvíli, nepřetržitou intenzivní péči vyžadují i poměrně dobře zajištěné druhy.

Vedle řady zdrcujících zpráv vypadá jako zázrak mírný nárůst (6 % od roku 2002) ugandských goril bwindských, kterých je dnes asi 340. Snad naše vnoučata budou mít to štěstí, že uvidí gorily nejen v zoologických zahradách, ale také ve volné přírodě, třeba společně s pralesními slony, na nějaké přirozené lesní mýtině v nížinném pralese nebo v horských pralesích na sopečných svazích v Kongu, Rwandě a Ugandě. (Science 317, 1484, 2007, news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/2332527.stm, news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6220122....)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému?

Dejte to k ledu. Ale ke kterému? uzamčeno

Dominik Heger  |  7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné