Stres vyvolává zhoršení kognitivních funkcí u starších osob

Stresová reakce organizmu řízená osou hypotalamus – hypofýza – nadledviny může mít nepříznivé dopady také na centrální nervový systém. Míru stresu je možné určit stanovením hlavního produktu, kortizolu, jehož množství lze měřit v různých tělesných tekutinách. Již předchozí práce zjišťovaly, že zvýšené koncentrace kortizolu představují rizikový faktor související s kognitivními poruchami ve starším věku, měly však řadu nedostatků, které znemožňovaly zobecnění jejich výsledků.

Baltimorská studie zjišťovala na velkém vzorku městské populace (967 lidí) ve věku 50–70 let souvislosti mezi koncentrací kortizolu ve slinách (sliny se respondentům odebíraly před testováním, v jeho průběhu, na jeho konci a na konci celého sezení) a úrovní jejich kognitivních funkcí. Ty se měřily řadou 20 standardizovaných testů, mapujících celkem sedm okruhů: řeč, rychlost zpracování informace, zrakově motorickou koordinaci, exekutivní funkce, verbální paměť a učení, zrakovou paměť a úroveň vizuální konstrukce.

Vyšší koncentrace kortizolu jak před zahájením vyšetření, tak v jeho průběhu a na konci byly spojeny s významně (p<0,05) horším výkonem v šesti ze sedmi sledovaných okruhů (s výjimkou vizuální konstrukce). Osoby s vyššími koncentracemi kortizolu vykazovaly především úpadek řečových funkcí. Posunutí o jeden kvartil vedlo ke zhoršení, jež odpovídalo věku vyššímu o 5,6 roku.

Autoři shrnují své výsledky takto: zvýšené koncentrace kortizolu jsou spojeny se zhoršením kognitivních funkcí. Špatná regulace vyvolaná stresovou aktivací osy hypotalamus – hypofýza – nadledviny může být rizikovým faktorem, který u starších lidí nepříznivě ovlivňuje kognitivní funkce. (Arch. Gen. Psychiatry 64, 810–818, 2007)