Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Znovuzrození Stirlingova motoru

 |  9. 8. 2007
 |  Vesmír 86, 470, 2007/8

Přeměnu tepelné energie na mechanickou práci lidstvo využívá již od konce 17. století – širší uplatnění však nalezl parní stroj až po Wattově zdokonalení (Wattův patent je z r. 1769). Stirlingův motor je pístový tepelný motor jen o pár desítek let mladší než parní stroj – reverend Robert Stirling podal patent 27. září 1816 v Edinburghu. Jeho motor se odlišuje především tím, že se pracovní médium pohybuje mezi dvěma tepelnými výměníky – jeden přenáší teplo z vnějšího zdroje, druhý ho předává tepelné lázni a pracovní médium opět ochlazuje; pracovní médium zůstává trvale ve válci Stirlingova motoru. Pro konstruktéry to představuje komplikaci – a patrně to byl jeden z důvodů, proč se Stirlingův motor ocitl ve stínu parních strojů a počátkem 20. století byl už považován za zastaralý. Vytlačily jej Dieselovy motory a elektromotory.

Stirling podal patent pod názvem „Heat Economiser“. Jeho inovace již existujícího teplovzdušného motoru spočívala vlastně v zařízení dnes známém jako regenerátor. To je část motoru, jíž pracovní médium předává část tepla na své cestě k chladnější části motoru a toto teplo zas pracovnímu médiu vrací při jeho cestě k teplejší části motoru. Dnešní důmyslné Stirlingovy motory používají jako pracovní médium zpravidla vodík (který má nízkou viskozitu a vysokou tepelnou vodivost), dosahují až 80 % teoretické účinnosti ideálního Stirlingova cyklu.

Stirlingův motor může být také použit v opačném modu – jako tepelné čerpadlo, kdy je energie (mechanická nebo elektrická) využívána k ohřevu.

Severovýchodně od Los Angeles v Mohavské poušti bude od r. 2012 v provozu sluneční elektrárna s projektovaným výkonem 500 MW. Zrcadla koncentrují sluneční energii na jeden výměník Stirlingova motoru, druhý výměník předává nevyužitou tepelnou energii atmosféře. Stirlingův motor pohání elektrogenerátor. Dvacet tisíc těchto jednotek zabere plochu 19 km2. Účinnost konverze sluneční energie na elektrickou je větší než účinnost fotovoltaických článků bez koncentrátorů slunečního záření (a srovnatelná s účinností fotovoltaických článků s koncentrátory). Pro Kalifornii je to jeden z reálných alternativních zdrojů energie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...