Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Intenzita lovu kytovců

 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 407, 2007/7

Přestože v roce 1986 vstoupilo v platnost celosvětové moratorium komerčního lovu kytovců, je od té doby stále možné lovit je pro výzkumné účely a pro obživu etnik kulturně na ně vázaných. Skutečný rozsah odlovů a výjimek z moratoria je v tabulce (dodejme, že počty za rok 2006 nejsou ještě úplné a že se týkají pouze velkých kosticovců). Norsko a Island morato rium ignorují, Japonsko ho sice ještě respektuje, ale jeho odlovy pro vědecké účely se v posledních letech vyrovnají všem ostatním celosvětovým odlovům. Navíc čím dál více převažuje názor, že japonský odlov stovek až tisíců jedinců pro vědecké účely je nejen neoprávněný, protože stejné závěry lze získat bez lovu, ale nepřináší ani moc nových poznatků se zřetelnými pokroky. Přesto nyní Japonci chtějí dlouhodobě nejen zdvojnásobit odlov plejtváků malých v antarktických vodách, ale také rozšířit počet studovaných (vybíjených) druhů o další druhy plejtváků, keporkaky a vorvaně. I proto se zdá, že vědcům ve Světové velrybářské komisi dochází nad výzkumem Japonců trpělivost. Je ale dobré mít na paměti, že trpělivost může dříve dojít Japoncům, precedens už nabídlo Norsko či Island…

Tabulka také zřetelně ukazuje na poněkud nečekané rozměry odlovu některými etniky, která loví z kulturních důvodů či pro obživu. Ročně jim padne za oběť několik stovek plejtváků, kerporkaků, velryb grónských, plejtvákovců šedých a také stovky běluh, narvalů a dalších drobnějších kytovců (jejichž osud se ve Světové velrybářské komisi moc neřeší). Není divu, že ohledně těchto odlovů vládne určitá schizofrenie. Nikomu se moc nechce z pozice materiálně zabezpečených osob tento lov omezit, či dokonce zakázat, ale zůstávají pochybnosti, zda určitá etnika tento lov opravdu potřebují k živobytí či proč jedni loví za pomoci starých harpun a jiní s moderními harpunami a čluny. Rozpaky vzbuzuje také až desetkrát delší umírání lovených zvířat oproti modernímu odlovu nebo i odlišný rozsah lovu přepočtený na hlavu toho či onoho etnika. A přestože odlov etniky probíhá zatím pod kontrolou v rozumných a udržitelných limitech, i zde se v posledních letech čím dál hlasitěji ozývá požadavek nejen větších odlovů, ale i rozšíření lovených druhů. Ač zatím platí moratorium, vidíme, že výjimky z tohoto moratoria a jejich rozsah nám začínají tak nějak přerůstat přes hlavu…(Science 316, 532–534, 2007, http:// www.iwcoffice.org/)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...