Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Adaptace na blahobyt

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 346, 2007/6

Ať už jsou makroekonomické ukazatele vývoje světové ekonomiky jakékoliv, ať už se přou ekonomové a politici o to, zda tyto ukazatele rostou pomalu nebo rychle, faktem je, že v rozvinutých státech ekonomika roste a s ní i blahobyt obyvatel. Jestliže hovoříme o blahobytu, máme obvykle na mysli blahobyt materiální, sociální a psychologický. Je sice pravda, že v jistých kruzích bývá zvykem blahobyt jako takový odsuzovat, ale naprostá část společnosti ho vítá a touží po něm stále více. Pohříchu jde ovšem ponejvíce o blahobyt materiální, spojený se stále větší spotřebou, následnou produkcí obrovského množství odpadů a poškozováním přírody. Svůj blahobyt si chráníme, ale stále se musíme obávat recesí, možných krizí a nestabilit. Evropa se zmítá v absurdním systému sociálního nadstandardu, který kdysi zavedla, Spojené státy se zase potácejí v šíleném konzumním kolotoči, který nelze zastavit. Ochránci životního prostředí bijí na poplach a hovoří o „trvale udržitelném rozvoji“, ale nikdo neví, jak toho dosáhnout a zda je to vůbec možné.

Žít v blahobytu je bezesporu příjemné a jeho přínos pro společnost lze doložit řadou pozitivních kvantitativních ukazatelů. Blahobyt s sebou nese zlepšení pracovních podmínek a bydlení, celkové úrovně hygieny a dostupnosti lékařské péče. V důsledku toho se průměrná střední délka života v rozvinutých zemích prodloužila od roku 1900 o více než 60 % a téměř pominulo nebezpečí vzniku hromadných epidemií. Pravděpodobná délka života v současné době již dosáhla 77 let a podle různých optimistických prognóz by měla růst i nadále. Je tu však jedno riziko, se kterým tyto prognózy nepočítají. Tím je problém související se strmě vzrůstající obezitou a s ní spojenými zdravotními komplikacemi (New Eng. J. Med. 352, 1138, 2005). Blahobyt s sebou přináší dostatek jídla, přejídání a nadváhu (viz Vesmír 85, 114, 2006/2).

V současné době mají 2/3 Američanů váhu vyšší než doporučenou a 1/3 trpí obezitou. Stále se navíc zvyšuje procento lidí s extrémní obezitou, která je prakticky vyřazuje z běžného života. Četné studie, při nichž byl hodnocen více než milion dospělých osob, potvrdily vyšší úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u lidí s vyšší tělesnou hmotností (viz Vesmír 85, 76, 2006/2). Obezita zkracuje celkovou dobu života asi o 5 let. Stále častěji se objevuje již v dětském věku a je provázena několikanásobným vzrůstem dětské cukrovky (diabetu). Přitom cukrovka podle současných znalostí zkracuje délku života pacientů asi o 13 let (Ann. Intern. Med. 143, 112, 2005). Situace v Evropě ještě není tak hrozivá, ale Evropané již Ameriku dohánějí. Hrozí, že další generace budou v horším zdravotním stavu a budou umírat dříve než jejich rodiče.

Roční zdravotní náklady na léčbu nemocí způsobených obezitou se odhadují na téměř 100 miliard dolarů a stále rostou. To není příznivá zpráva ani pro ekonomy, ani pro obyvatelstvo.

Populace států s vysokou úrovní rozvoje se budou muset na blahobyt adaptovat. Boj s blahobytem se musí stát součástí každodenního života. Znamená boj proti obezitě, proti kardiovaskulárním onemocněním, proti zhoubným nemocem (viz Vesmír 84, 356, 2005/6). Znamená ale také boj s chudobou a boj s hladem pro tu část lidské populace, která nežije v ekonomicky vyspělých společnostech. Nová generace Evropanů si musí uvědomit, že návyk na blahobyt vede k demografické katastrofě a že i na blahobyt se umírá.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné