Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ročně krychlový metr dříví pro každého Evropana

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 238, 2007/4
komerční prezentace

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se člověk naučil využívat k stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroj energie. Zatímco většina dnešních stavebních materiálů pochází z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý, čímž přispívá k zpomalování nárůstu jeho obsahu v ovzduší. Dřevo z dobře obhospodařovaných lesů patří k obnovitelným surovinám a jeho používání je šetrné k životnímu prostředí.

Celkový roční přírůst dřevní hmoty je v českých lesích přibližně 18 milionů m3, přitom se ročně vytěží asi 14–15 milionů m3. Zásoby dřeva se každoročně zvětší nejméně o 3 miliony m3. Dnes se odhadují na 650 milionů m3, tj. více než dvojnásobek z r. 1930 (307 milionů m3). Přírůst stoupá také díky zvětšování rozlohy lesů. V České republice se nezvyšují jen zásoby dřeva, ale i dynamika a rychlost tohoto procesu.

Mezi evropskými státy zaujímáme 12. místo v lesnatosti (33,5 %), v zásobě dřeva přepočtené na hektar jsme na 4. místě (245,8 m3/ha) a v ročním přírůstu na hektar na místě 6. (7,8 m3/ha). Poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v České republice není zdaleka tak špatný, jak bychom očekávali na základě všeobecných neodborných a všudypřítomných komentářů.

Po druhé světové válce bylo dřevo v Československu zařazeno mezi strategické suroviny, s nimiž je nutno při tuzemském užití šetřit. Stalo se významným exportním artiklem a vývoz posiloval jinak neschopné hospodářství. Bylo však většinou vyváženo jako surovina bez jakékoli přidané hodnoty. Tento útlum používání dřeva, posílený intenzivní výstavbou panelových domů, vedl i k redukci výuky týkající se zpracování dřeva na všech fakultách, které to měly ve svých studijních programech. Lživá propaganda přesvědčovala, že je nutné omezit spotřebu dřeva a papíru, dřevo nahrazovaly jiné materiály (kovy, plasty) i v ostatních sférách života. To vše vedlo během socialistické éry k významnému poklesu využití dřeva v národním hospodářství. Dnes se ČR v této oblasti pohybuje na jednom z posledních míst v Evropě.

Můžeme si přát, aby se během následujících 10 let roční spotřeba dřeva v ČR zdvojnásobila – z nynějších 0,23 m3 na 0,46 m3 na jednoho obyvatele. V Rakousku během posledních 15 let zaznamenali vzrůst spotřeby dřeva na jednoho obyvatele z 0,30 m3 na 0,62. Velkého vzrůstu využívání dřeva na jednoho obyvatele dosáhly také skandinávské státy, kde vede Finsko s 1,00 m3. V odborných evropských kruzích se nyní diskutuje možnost zvýšit roční spotřebu dřeva z 0,2 m3 na jednoho obyvatele na hodnotu spotřeby v USA a v Japonsku, které činí 0,5 m3 na obyvatele.

Dosavadní pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR jen podle jeho podílu na HDP (0,7 %) je do značné míry zjednodušený. I když se stále více uznává význam mimoprodukčních funkcí lesa, nejsou zatím zahrnuty širší ekonomické souvislosti – lesní hospodářství je první článek výrobního řetězce, který dodává obnovitelnou a ekologicky čistou surovinu. Proto mají navazující zpracovatelská odvětví velké předpoklady stát se modelovým příkladem sektoru, který bude hospodařit na principu trvale udržitelného rozvoje.

Propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví se z ekonomicko-sociálního hlediska silně promítá i do statistického systému Evropské unie, kde se hovoří o lesnictví a zpracovatelském průmyslu založeném na lesních zdrojích jako o jednom sektoru. Při tomto pohledu předkládá Evropská unie veřejnosti skutečnost, že se celý tento sektor (lesnictví spolu s dřevozpracujícím průmyslem, výrobou papíru a buničiny, zpracováním papíru a lepenky, výrobou obalových materiálů a nově začleněným polygrafickým průmyslem a vydavatelskou činností) v EU podílí na celkové hodnotě výroby, přidané hodnoty a zaměstnanosti více než 10 %.

Dnes dřevozpracující průmysl v ČR zaměstnává více než 207 tisíc pracovníků (16 % zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu). Počet zaměstnanců v lesním hospodářství se pohybuje kolem 24 000. Komplex dřevozpracujícího průmyslu vytvoří ročně kladné saldo zahraničního obchodu ve výši asi 40 miliard Kč, což je např. 5× více, než vyprodukuje textilní a oděvní průmysl (z 23 odvětví zpracovatelského průmyslu vytváří kladné saldo jen 12 odvětví).

Dalším významným faktorem je rentabilita vlastního kapitálu: Dřevozpracující průmysl dosahuje z vložené koruny vlastního kapitálu ročního zisku téměř 19 haléřů (výroba dopravních prostředků a zařízení 16 hal., chemická, farmaceutická, gumárensko-plastikářská výroba 14 hal., výroby textilií a oděvů 7 hal.), přijatelný průměr je 15 haléřů.

Takové statistické údaje, spojené s lesem a s využitím dřeva, již nemohou být v žádném případě na pokraji zájmu národohospodářů ani politiků. Přitom si obrázek o produkční výkonnosti lesnicko-dřevařského sektoru musíme ještě doplnit o další přínos lesů pro rekreaci, ochranu kvalitní pitné vody, půdy, biodiverzity, přínos pro rozvoj venkova, výrobu energie z biomasy ad.

Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na každou tříčlennou rodinu 240 m3 dřeva, přičemž ze 140 m3 zpracovaných na užitkové dřevo lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 m3 lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků (hudební nástroje, hračky, vybavení pro volný čas, dřevěné haly, stáje pro chované zvířectvo ad.). Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelné výstavby, včetně recyklace použitých materiálů?

Stavebnictví patří v ČR mezi hlavní národohospodářská odvětví se zhruba 15% podílem na tvorbě HDP a zaměstnává 9 % osob. Zatímco v Česku tvoří podíl staveb na bázi dřeva v bytové výstavbě jen 1 %, v Německu je to 7 %, v Rakousku a Švýcarsku 10 %, (z toho v Bavorsku 70 %), ve Velké Británii – v Anglii, Walesu 15 %, ve Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a v Kanadě dokonce 80 %. (Celkové využití dřeva ve stavebnictví: Kanada více než 80 %, Finsko, Švédsko, Norsko 70 %, USA 65 %, SRN a Rakousko 20 %, ČR méně než 3 %.)

Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Při průměrné spotřebě 100–150 m3 dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let jde o nezanedbatelná množství. Na místě, kde se vytěžil les pro dřevěný dům, vyroste za sto let les nový – a ten váže další tuny skleníkového plynu. Při výrobě cementu, pálení cihel a vápna či přepravě stavebních hmot se naopak obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují.

Lesy České republiky, s. p.

www.lesycr.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví

O autorovi

Jan Řezáč

Ing. Jan Řezáč (*1964) vystudoval lesnickou fakultu v Brně. V současné době je výkonným ředitelem Nadace dřevo pro život.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné