Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Ročně krychlový metr dříví pro každého Evropana

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 238, 2007/4
komerční prezentace

Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se člověk naučil využívat k stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroj energie. Zatímco většina dnešních stavebních materiálů pochází z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý, čímž přispívá k zpomalování nárůstu jeho obsahu v ovzduší. Dřevo z dobře obhospodařovaných lesů patří k obnovitelným surovinám a jeho používání je šetrné k životnímu prostředí.

Celkový roční přírůst dřevní hmoty je v českých lesích přibližně 18 milionů m3, přitom se ročně vytěží asi 14–15 milionů m3. Zásoby dřeva se každoročně zvětší nejméně o 3 miliony m3. Dnes se odhadují na 650 milionů m3, tj. více než dvojnásobek z r. 1930 (307 milionů m3). Přírůst stoupá také díky zvětšování rozlohy lesů. V České republice se nezvyšují jen zásoby dřeva, ale i dynamika a rychlost tohoto procesu.

Mezi evropskými státy zaujímáme 12. místo v lesnatosti (33,5 %), v zásobě dřeva přepočtené na hektar jsme na 4. místě (245,8 m3/ha) a v ročním přírůstu na hektar na místě 6. (7,8 m3/ha). Poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v České republice není zdaleka tak špatný, jak bychom očekávali na základě všeobecných neodborných a všudypřítomných komentářů.

Po druhé světové válce bylo dřevo v Československu zařazeno mezi strategické suroviny, s nimiž je nutno při tuzemském užití šetřit. Stalo se významným exportním artiklem a vývoz posiloval jinak neschopné hospodářství. Bylo však většinou vyváženo jako surovina bez jakékoli přidané hodnoty. Tento útlum používání dřeva, posílený intenzivní výstavbou panelových domů, vedl i k redukci výuky týkající se zpracování dřeva na všech fakultách, které to měly ve svých studijních programech. Lživá propaganda přesvědčovala, že je nutné omezit spotřebu dřeva a papíru, dřevo nahrazovaly jiné materiály (kovy, plasty) i v ostatních sférách života. To vše vedlo během socialistické éry k významnému poklesu využití dřeva v národním hospodářství. Dnes se ČR v této oblasti pohybuje na jednom z posledních míst v Evropě.

Můžeme si přát, aby se během následujících 10 let roční spotřeba dřeva v ČR zdvojnásobila – z nynějších 0,23 m3 na 0,46 m3 na jednoho obyvatele. V Rakousku během posledních 15 let zaznamenali vzrůst spotřeby dřeva na jednoho obyvatele z 0,30 m3 na 0,62. Velkého vzrůstu využívání dřeva na jednoho obyvatele dosáhly také skandinávské státy, kde vede Finsko s 1,00 m3. V odborných evropských kruzích se nyní diskutuje možnost zvýšit roční spotřebu dřeva z 0,2 m3 na jednoho obyvatele na hodnotu spotřeby v USA a v Japonsku, které činí 0,5 m3 na obyvatele.

Dosavadní pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR jen podle jeho podílu na HDP (0,7 %) je do značné míry zjednodušený. I když se stále více uznává význam mimoprodukčních funkcí lesa, nejsou zatím zahrnuty širší ekonomické souvislosti – lesní hospodářství je první článek výrobního řetězce, který dodává obnovitelnou a ekologicky čistou surovinu. Proto mají navazující zpracovatelská odvětví velké předpoklady stát se modelovým příkladem sektoru, který bude hospodařit na principu trvale udržitelného rozvoje.

Propojení lesního hospodářství s následným zpracováním surového dříví se z ekonomicko-sociálního hlediska silně promítá i do statistického systému Evropské unie, kde se hovoří o lesnictví a zpracovatelském průmyslu založeném na lesních zdrojích jako o jednom sektoru. Při tomto pohledu předkládá Evropská unie veřejnosti skutečnost, že se celý tento sektor (lesnictví spolu s dřevozpracujícím průmyslem, výrobou papíru a buničiny, zpracováním papíru a lepenky, výrobou obalových materiálů a nově začleněným polygrafickým průmyslem a vydavatelskou činností) v EU podílí na celkové hodnotě výroby, přidané hodnoty a zaměstnanosti více než 10 %.

Dnes dřevozpracující průmysl v ČR zaměstnává více než 207 tisíc pracovníků (16 % zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu). Počet zaměstnanců v lesním hospodářství se pohybuje kolem 24 000. Komplex dřevozpracujícího průmyslu vytvoří ročně kladné saldo zahraničního obchodu ve výši asi 40 miliard Kč, což je např. 5× více, než vyprodukuje textilní a oděvní průmysl (z 23 odvětví zpracovatelského průmyslu vytváří kladné saldo jen 12 odvětví).

Dalším významným faktorem je rentabilita vlastního kapitálu: Dřevozpracující průmysl dosahuje z vložené koruny vlastního kapitálu ročního zisku téměř 19 haléřů (výroba dopravních prostředků a zařízení 16 hal., chemická, farmaceutická, gumárensko-plastikářská výroba 14 hal., výroby textilií a oděvů 7 hal.), přijatelný průměr je 15 haléřů.

Takové statistické údaje, spojené s lesem a s využitím dřeva, již nemohou být v žádném případě na pokraji zájmu národohospodářů ani politiků. Přitom si obrázek o produkční výkonnosti lesnicko-dřevařského sektoru musíme ještě doplnit o další přínos lesů pro rekreaci, ochranu kvalitní pitné vody, půdy, biodiverzity, přínos pro rozvoj venkova, výrobu energie z biomasy ad.

Každý Evropan má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dříví ročně. Každých 80 let vyroste v Evropě na každou tříčlennou rodinu 240 m3 dřeva, přičemž ze 140 m3 zpracovaných na užitkové dřevo lze postavit komplexní rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho velmi levně vytápět. Ze zbývajících 100 m3 lze vyrobit nábytek a řadu ostatních výrobků (hudební nástroje, hračky, vybavení pro volný čas, dřevěné haly, stáje pro chované zvířectvo ad.). Takto zpracované dřevo lze po letech několikanásobně recyklovat nebo ho spálit a vzniklé teplo opět různými způsoby využít. Přitom za dobu životnosti dřevěného domu nám vyroste nový les. Je znám lepší a efektivnější způsob udržitelné výstavby, včetně recyklace použitých materiálů?

Stavebnictví patří v ČR mezi hlavní národohospodářská odvětví se zhruba 15% podílem na tvorbě HDP a zaměstnává 9 % osob. Zatímco v Česku tvoří podíl staveb na bázi dřeva v bytové výstavbě jen 1 %, v Německu je to 7 %, v Rakousku a Švýcarsku 10 %, (z toho v Bavorsku 70 %), ve Velké Británii – v Anglii, Walesu 15 %, ve Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a v Kanadě dokonce 80 %. (Celkové využití dřeva ve stavebnictví: Kanada více než 80 %, Finsko, Švédsko, Norsko 70 %, USA 65 %, SRN a Rakousko 20 %, ČR méně než 3 %.)

Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2. Při průměrné spotřebě 100–150 m3 dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let jde o nezanedbatelná množství. Na místě, kde se vytěžil les pro dřevěný dům, vyroste za sto let les nový – a ten váže další tuny skleníkového plynu. Při výrobě cementu, pálení cihel a vápna či přepravě stavebních hmot se naopak obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují.

Lesy České republiky, s. p.

www.lesycr.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví

O autorovi

Jan Řezáč

Ing. Jan Řezáč (*1964) vystudoval lesnickou fakultu v Brně. V současné době je výkonným ředitelem Nadace dřevo pro život.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné