Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nejbližší pivovar stojí blíž, než si myslíte…

Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, I. díl, Střední Čechy, Libri, Praha 2004, 370 stran, náklad a cena neuvedeny, ISBN 80-7277-226-0
 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 189, 2007/3

Pivovarnictví v Čechách je fenomén, o který jeví zájem značná část zdejších obyvatel. Lze tak usuzovat z tradičně rekordní spotřeby tohoto nápoje v poměru k počtu obyvatel. Objektem zájmu je v první řadě samotný nápoj. Dalšími žádanými pivovarskými produkty či spíše předměty jsou pivní etikety, láhve, tácky apod. Okruh sběratelů těchto věcí je však mnohonásobně nižší než počet konzumentů nápoje. A ještě méně je těch, kteří jdou blíže ke zdroji a zajímají se o samotné pivovary.

Pivovarnictví je tradičně považováno za chloubu českého průmyslu. Je proto s podivem, jak málo bylo zatím o pivovarech napsáno. V tomto ohledu je na tom pivovarnictví podobně jako ostatní průmyslová odvětví a jejich objekty, které byly dlouhou dobu na okraji zájmu. Klasickými objekty zájmu – ať už z hlediska historie nebo turistiky – byly hrady a zámky. Na ně směřovaly školní i rodinné výlety, o nich se vydávaly knihy pověstí i encyklopedie. Za socializmu se paradoxně předmětem zájmu a obdivu stala obydlí bývalých boháčů. Průmyslové objekty jako „místa vykořisťování dělnické třídy“ stejně neměly šanci, ale nepsalo se tenkrát nijak zvlášť ani o „nezávadné“ lidové architektuře. Změna režimu s sebou přinesla změnu na poli nakladatelském. Byly vydány nové publikace na stará témata a brzy následovala díla na témata nová. Průmyslová odvětví jsou souhrnně mapována v encyklopedii Technické památky. V oboru pivovarnictví vyšel zatím první díl Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska od Pavla Jákla. Byl to smělý krok do prázdného prostoru, který se autorovi podařilo úspěšně zaplnit.

Kromě klasické popisné a dokumentační stránky má tato encyklopedie i další klady, například zahrnuje množství našich pivovarů, z nichž některé již zanikly. Nad touto knihou si můžeme uvědomit někdejší sílu a tradici českého pivovarnictví a srovnat ji s dnešním stavem. Podle encyklopedie si můžeme naplánovat výlet do známých míst za přehlíženou průmyslovou architekturou pivovarů a můžeme třeba doufat, že se situace aspoň někde změní. P. Jákl popisuje, jak hledal jeden z bývalých pivovarů a od místního obyvatele dostal odpověď, že tu nikdy žádný pivovar nebyl. Později zjistil, že při rozhovoru stáli před ním. Podobná situace potkala i mne. Nafotil jsem zrušený pivovar v městečku X a zastavil se opodál v restauraci. Pivo z regionálního pivovaru neměli, a když jsem se na to zeptal hostinského, jen mávnul rukou, že pivovar byl již dávno zbořen. Taková situace by byla úsměvná, kdyby podobné odpovědi nepřicházely i od obecních úřadů, jichž jsem se dotazoval e-mailem.

Je to tak, tato publikace bojuje také proti zapomnění. „Encyklopedie pivovarů“ je dobrým tahem nakladatelství. O rok dříve zmapovala encyklopedie M. Poláka „Pražské pivovary a pivovárky“ situaci v Praze stručnými hesly. V knize Pavla Jákla jsou hesla (z celých středních Čech) zpracována mnohem obšírněji.

Členění knihy je stejné jako u většiny encyklopedií nakladatelství Libri. V úvodu je jen stručně nastíněn historický vývoj pivovarů. Stručný je i jmenný rejstřík, terminologický slovníček, seznam literatury apod. Stěžejní částí jsou hesla, jichž je dvě stě a obsahují podrobné informace o jednotlivých lokalitách. Z hesel je zřejmé, že jsou výsledkem mnohaletého autorova zájmu, jeho znalosti oboru a kontaktů s lidmi od „fochu“, jsou v nich informace, které nelze získat jinak než postupným navštěvováním pivovarů. Zážitky z těchto cest autor publikoval v časopise „Pivní kurýr“ jako „Vandry po zaniklých pivovarech“. Proto asi je kniha tak srozumitelná, čtivá a pestrá. Hesla byla naplňována podle zajímavosti míst. Reprodukované jsou snad jen historické exkurzy na začátcích hesel. Po nich následují popisy založení a úprav pivovarů, ale i hořkých konců. Neosobní stavby ožívají osudy lidí, kteří v nich pracovali. Při vzpomínce dejme tomu na strýce Pepina se nám pivovar stane příjemným místem k pobytu.

Od doby, kdy autor začal pivovary dokumentovat, se mnohé objekty změnily či zanikly. Autorovy fotografie tak mají již dnes velkou historickou hodnotu, stejně jako uveřejněné staré dobové záběry a pohlednice. Je důležité zachytit stav objektů, které se velmi rychle mění. Přístup k tématu prozrazuje inspiraci dílem A. Sedláčka. Jestliže Pavel Jákl sepíše další díly, pak má šanci vyrovnat se Sedláčkovi i rozsahem.

Zadostiučiněním je, že se objekty pivovarů předmětem zájmu nakonec staly. Za jejich činnosti se o ně nikdo příliš nezajímal, ačkoliv tehdy bylo informací dost. Přitom jsou tradiční pivovary krásné a zajímavé. Jen mi neříkejte, že se někdy někdo bude zajímat o novodobé pivovary – nezajímavé haly. Činných je jich u nás sotva sto, to by nestačilo ani na rozsah Jáklových Středních Čech.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Tomáš Kužel

 

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...