Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Svědčí teplo tažným ptákům?

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 71, 2007/2

Globální oteplování se podle dosavadních výzkumů považovalo za jakousi metlu na tažné ptáky. Mírné zimy totiž svědčí druhům stálým, jejichž populace díky teplejšímu počasí v nejméně příznivé části roku vzrostou a vlivem konkurence tak uberou ekologický prostor migrantům. Nicméně studie zabývající se změnami ve složení ptačích společenstev v různých částech Evropy ukazuje spíše opačný trend. V jedenadvaceti studovaných společenstvech rozmístěných od jižní Francie po nejsevernější Finsko během asi třiceti let vzrostl podíl druhů táhnoucích do subsaharské Afriky. Naopak druhy stálé byly během sledovaného období zastoupeny pořád stejně a podíl druhů zimující ve Středomoří mírně poklesl. Jak lze tyto zdánlivě nelogické výsledky vysvětlit? Vtip má spočívat v tom, že zimní teplota se ve zkoumaných oblastech nezměnila, avšak v jarních měsících bylo stále tepleji. Autoři se domnívají, že populace druhů zimujících v Evropě (ať už to byli stálí ptáci nebo druhy trávící zimu v jižní a západní Evropě) se početně zvýšit nemohly, protože se nezměnily zimní teploty. Naopak afričtí migranti dovedně využili zlepšující se klimatické podmínky během jara. Je to sice elegantní vysvětlení, ale podrobnější pohled na průběh hnízdění některých druhů, které zimují jižně od Sahary, ukazuje něco úplně jiného. Zdá se totiž, že tito ptáci, kteří mají kvůli svým dalekým přesunům životaběh geneticky naprogramovaný, neumějí rychle reagovat na měnící se jarní klima. Teplejší jaro totiž způsobuje časnější populační explozi hmyzu, takže se mláďata daleko táhnoucích ptáků líhnou až v době, kdy potravy není tolik, co bývalo. Jak to tedy migranti dělají, že se jejich podíl ve společenstvech zvyšuje, a přitom se jim hnízdění hůře daří, zůstává záhadou. (Global Ecology and Biogeography 16, 55–64, 2007; Oikos 114, 277–290, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné