Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Svědčí teplo tažným ptákům?

 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 71, 2007/2

Globální oteplování se podle dosavadních výzkumů považovalo za jakousi metlu na tažné ptáky. Mírné zimy totiž svědčí druhům stálým, jejichž populace díky teplejšímu počasí v nejméně příznivé části roku vzrostou a vlivem konkurence tak uberou ekologický prostor migrantům. Nicméně studie zabývající se změnami ve složení ptačích společenstev v různých částech Evropy ukazuje spíše opačný trend. V jedenadvaceti studovaných společenstvech rozmístěných od jižní Francie po nejsevernější Finsko během asi třiceti let vzrostl podíl druhů táhnoucích do subsaharské Afriky. Naopak druhy stálé byly během sledovaného období zastoupeny pořád stejně a podíl druhů zimující ve Středomoří mírně poklesl. Jak lze tyto zdánlivě nelogické výsledky vysvětlit? Vtip má spočívat v tom, že zimní teplota se ve zkoumaných oblastech nezměnila, avšak v jarních měsících bylo stále tepleji. Autoři se domnívají, že populace druhů zimujících v Evropě (ať už to byli stálí ptáci nebo druhy trávící zimu v jižní a západní Evropě) se početně zvýšit nemohly, protože se nezměnily zimní teploty. Naopak afričtí migranti dovedně využili zlepšující se klimatické podmínky během jara. Je to sice elegantní vysvětlení, ale podrobnější pohled na průběh hnízdění některých druhů, které zimují jižně od Sahary, ukazuje něco úplně jiného. Zdá se totiž, že tito ptáci, kteří mají kvůli svým dalekým přesunům životaběh geneticky naprogramovaný, neumějí rychle reagovat na měnící se jarní klima. Teplejší jaro totiž způsobuje časnější populační explozi hmyzu, takže se mláďata daleko táhnoucích ptáků líhnou až v době, kdy potravy není tolik, co bývalo. Jak to tedy migranti dělají, že se jejich podíl ve společenstvech zvyšuje, a přitom se jim hnízdění hůře daří, zůstává záhadou. (Global Ecology and Biogeography 16, 55–64, 2007; Oikos 114, 277–290, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné