Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Ad Oxidy versus kysličníky?

(Jaroslav Drobník, Vesmír 85, 573, 2006/10)
 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 69, 2007/2

V odpovědi na příspěvek J. Drobníka uvádí kolega J. Kahovec logické důvody, které vedly chemiky k zavedení termínu oxid místo kysličník, sulfid místo sirník, oxidace místo oxydace apod. Mezi hlavními důvody uvádí sjednocení názvů pro jednoduché anionty (chlorid, sulfid, nitrid) a postupné přibližování českého názvosloví mezinárodnímu. Nerozumím však tomu, proč používání systematických názvů pro sloučeniny typu H2X považuje kolega Kahovec za snobizmus. Vždyť logika názvů je stejná jako u „zavedených“ sulfidů, chloridů, nitridů apod. Dřívější české názvy pro sirovodík (H2S), selenovodík (H2Se), telurovodík (H2Te) a vodu (H2O) jsou v systematickém internacionalizovaném českém názvosloví nahrazeny termíny sulfan, selenan, teluran a oxidan (ten je pro Čecha nezvyklý). Se stejnou logikou je utvořen i chloran (HCl – chlorovodík). Používání těchto názvů nevypadá dle mého názoru „vědečtěji“, ale logičtěji, a to především ve vědecké a odborné literatuře. Ještě více vynikne používání tohoto systematického názvosloví při vyhledávání informací v databázích a při využívání informačních a komunikačních technologií.

To, že většina čtenářů Vesmíru neví, co je to sulfan, je možné, dovědí se to však a zvyknou si na to, budou-li tyto názvy soustavně v odborné literatuře používány. Nejde o žádný nový a převratný jev – veřejnost si musela zvyknout na pascaly jako náhrady torrů, barů, mm Hg, mm H2O i atmosfér, na jouly jako náhradu kalorií, na zavedení mezinárodní soustavy jednotek SI, na řadu norem pro psaní jednotek, veličin, rovnic. Časem si budeme muset zvyknout i na zavedení eura a zánik české koruny. Jde o projev globalizmu, postupné internacionalizace odborných textů a o snahy řešit komunikační krizi, kdy rychlý rozvoj vědy a techniky s sebou nese i komplikace v komunikaci úzkých specialistů. A právě vědečtí a odborní pracovníci by měli být první, kteří budou dbát na jednoznačné a přesné vyjadřování, byť je to mnohdy obtížné a občas těžko stravitelné. Každá změna totiž vyvolává odpor. A proto se jen těžko budou odstraňovat vžité nepřesnosti jako název televizních sportovních zpráv „Branky, body, vteřiny“ nebo citace z detektivního románu „z úst mrtvoly byl cítit hořkomandlový zápach sirovodíku“. Máme se s tím smířit?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Jan Vymětal

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc., (*1941), vystudoval Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze. Zabývá se využívání informací v praxi, informačním a znalostním managementem.Tuto tématiku přednáší na vysokých školách.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...