Ad Oxidy versus kysličníky?

V odpovědi na příspěvek J. Drobníka uvádí kolega J. Kahovec logické důvody, které vedly chemiky k zavedení termínu oxid místo kysličník, sulfid místo sirník, oxidace místo oxydace apod. Mezi hlavními důvody uvádí sjednocení názvů pro jednoduché anionty (chlorid, sulfid, nitrid) a postupné přibližování českého názvosloví mezinárodnímu. Nerozumím však tomu, proč používání systematických názvů pro sloučeniny typu H₂X považuje kolega Kahovec za snobizmus. Vždyť logika názvů je stejná jako u „zavedených“ sulfidů, chloridů, nitridů apod. Dřívější české názvy pro sirovodík (H₂S), selenovodík (H₂Se), telurovodík (H₂Te) a vodu (H₂O) jsou v systematickém internacionalizovaném českém názvosloví nahrazeny termíny sulfan, selenan, teluran a oxidan (ten je pro Čecha nezvyklý). Se stejnou logikou je utvořen i chloran (HCl – chlorovodík). Používání těchto názvů nevypadá dle mého názoru „vědečtěji“, ale logičtěji, a to především ve vědecké a odborné literatuře. Ještě více vynikne používání tohoto systematického názvosloví při vyhledávání informací v databázích a při využívání informačních a komunikačních technologií.

To, že většina čtenářů Vesmíru neví, co je to sulfan, je možné, dovědí se to však a zvyknou si na to, budou-li tyto názvy soustavně v odborné literatuře používány. Nejde o žádný nový a převratný jev – veřejnost si musela zvyknout na pascaly jako náhrady torrů, barů, mm Hg, mm H₂O i atmosfér, na jouly jako náhradu kalorií, na zavedení mezinárodní soustavy jednotek SI, na řadu norem pro psaní jednotek, veličin, rovnic. Časem si budeme muset zvyknout i na zavedení eura a zánik české koruny. Jde o projev globalizmu, postupné internacionalizace odborných textů a o snahy řešit komunikační krizi, kdy rychlý rozvoj vědy a techniky s sebou nese i komplikace v komunikaci úzkých specialistů. A právě vědečtí a odborní pracovníci by měli být první, kteří budou dbát na jednoznačné a přesné vyjadřování, byť je to mnohdy obtížné a občas těžko stravitelné. Každá změna totiž vyvolává odpor. A proto se jen těžko budou odstraňovat vžité nepřesnosti jako název televizních sportovních zpráv „Branky, body, vteřiny“ nebo citace z detektivního románu „z úst mrtvoly byl cítit hořkomandlový zápach sirovodíku“. Máme se s tím smířit?