Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Ad Oxidy versus kysličníky?

(Jaroslav Drobník, Vesmír 85, 573, 2006/10)
 |  15. 2. 2007
 |  Vesmír 86, 69, 2007/2

V odpovědi na příspěvek J. Drobníka uvádí kolega J. Kahovec logické důvody, které vedly chemiky k zavedení termínu oxid místo kysličník, sulfid místo sirník, oxidace místo oxydace apod. Mezi hlavními důvody uvádí sjednocení názvů pro jednoduché anionty (chlorid, sulfid, nitrid) a postupné přibližování českého názvosloví mezinárodnímu. Nerozumím však tomu, proč používání systematických názvů pro sloučeniny typu H2X považuje kolega Kahovec za snobizmus. Vždyť logika názvů je stejná jako u „zavedených“ sulfidů, chloridů, nitridů apod. Dřívější české názvy pro sirovodík (H2S), selenovodík (H2Se), telurovodík (H2Te) a vodu (H2O) jsou v systematickém internacionalizovaném českém názvosloví nahrazeny termíny sulfan, selenan, teluran a oxidan (ten je pro Čecha nezvyklý). Se stejnou logikou je utvořen i chloran (HCl – chlorovodík). Používání těchto názvů nevypadá dle mého názoru „vědečtěji“, ale logičtěji, a to především ve vědecké a odborné literatuře. Ještě více vynikne používání tohoto systematického názvosloví při vyhledávání informací v databázích a při využívání informačních a komunikačních technologií.

To, že většina čtenářů Vesmíru neví, co je to sulfan, je možné, dovědí se to však a zvyknou si na to, budou-li tyto názvy soustavně v odborné literatuře používány. Nejde o žádný nový a převratný jev – veřejnost si musela zvyknout na pascaly jako náhrady torrů, barů, mm Hg, mm H2O i atmosfér, na jouly jako náhradu kalorií, na zavedení mezinárodní soustavy jednotek SI, na řadu norem pro psaní jednotek, veličin, rovnic. Časem si budeme muset zvyknout i na zavedení eura a zánik české koruny. Jde o projev globalizmu, postupné internacionalizace odborných textů a o snahy řešit komunikační krizi, kdy rychlý rozvoj vědy a techniky s sebou nese i komplikace v komunikaci úzkých specialistů. A právě vědečtí a odborní pracovníci by měli být první, kteří budou dbát na jednoznačné a přesné vyjadřování, byť je to mnohdy obtížné a občas těžko stravitelné. Každá změna totiž vyvolává odpor. A proto se jen těžko budou odstraňovat vžité nepřesnosti jako název televizních sportovních zpráv „Branky, body, vteřiny“ nebo citace z detektivního románu „z úst mrtvoly byl cítit hořkomandlový zápach sirovodíku“. Máme se s tím smířit?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Jan Vymětal

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc., (*1941), vystudoval Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze. Zabývá se využívání informací v praxi, informačním a znalostním managementem.Tuto tématiku přednáší na vysokých školách.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...