mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Prase zakrslé – ještě větší unikát, než jsme doufali!

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 751, 2007/12

Ačkoli nikdo nepochyboval o tom, že se prase zakrslé (Sus salvanius) od jiných prasat dost liší (třeba přítomností jen tří párů struků, kratičkým ocasem, a především malou velikostí), časem se ujednotil názor, že tyto odlišnosti jsou způsobeny právě celkovou miniaturizací zvířete (měří 55–70 cm a váží 6,5–9,7 kg). Převládl tedy názor, že je příbuzné našemu praseti divokému (Sus scrofa), a dokonce byla vyslovena otázka, jestli prase zakrslé nebylo předkem několika asijských domácích plemen prasat. Nové molekulární analýzy však ukazují něco jiného, podle nich není blízce příbuzné ani praseti divokému, ani jeho asijským příbuzným. Přes jisté kolísavé vztahy je totiž zřejmé, že prase zakrslé bude rovnocenné hlavním skupinám prasat, jako jsou babirusy, štětkouni, „bradavičnatá“ prasata, a pak komplex druhů „divokých prasat“. Toto prasátko mělo kdysi vlastní rodové jméno Porcula (opravdu „prasátko“), které bylo kvůli předpokládané příbuznosti s prasetem divokým zavrženo – nové výzkumy však toto jméno oprášily, takže se staronově jmenuje Porcula salvanius. Ohledně jeho možné domestikace je zřejmé, že se alespoň z matčiny strany do domácích plemen svou troškou nezapojilo. Prasátko, jeden čas považované dokonce za vyhynulé a původně žijící v celém předhůří Himálaje, dnes žije jen v severním Ásámu v počtu 100–150 jedinců. Na základě nových molekulárních analýz je tedy zřejmé, že je velmi unikátní, a proto by jeho záchrana před vymřením měla mít jasnou prioritu. V devadesátých letech 20. století se naštěstí podařilo vytvořit chovnou skupinu prasátek v lidské péči, jejímž výsledkem je už kolem 80 odchovaných mláďat. A tak se bude už letos vysazovat první desítka jedinců do volné přírody. (Mol. Phyl. Evol., 2007, v tisku)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...