Neviditelný benátský landmark

Jako jeden z klíčových momentů architektury na počátku 21. století se projevuje touha po chtěném budování výrazných objektů, nepřehlédnutelných v městské krajině, tzv. landmarks nebo ikonických budov. Česká veřejnost byla s daným aktuálním jevem konfrontována formou mnoha extravagantních soutěžních návrhů na podobu Národní knihovny na Letné. Za tvorbou těchto budov, které radikálně přepisují siluety města, stojí zpravidla architektonické celebrity, za nimiž stojí ateliéry plné mladších kolegů, jejichž jména dosud čekají na svůj hvězdný prach.

Vůči trendu landmarks ale překvapivě nejsou rezistentní ani města, jejichž kulturní renomé nepotřebuje prvoplánově spektakulární novostavby. Tomuto složitému fenoménu se proto neubránilo ani italské město na laguně. Dokonce i českými médii, jindy značně indiferentními vůči událostem současného umění (pokud ovšem nejde o skandálně stigmatizované kauzy), prošla v září zpráva o osazení čtvrtého mostku přes Canal Grande v Benátkách od španělského architekta Santiaga Calatravy. Jméno světově proslulého tvůrce i zde funguje jako obchodní značka, od které klient zpravidla očekává výrazný rukopis. Dosud nehotovou konstrukci lávky červeného odstínu zatím nepřísluší hodnotit, ale mezitím si v Calatravově mediálním stínu vybudovali Benátčané nové kolumbárium Čtyř evangelistů podle návrhu Davida Chipperfielda.

Britský architekt a čerstvý laureát prestižní Stirlingovy ceny zvítězil se svým projektem v mezinárodní architektonické soutěži na adaptaci a rozšíření benátského hřbitovního ostrova San Michele. Za cihlovou zdí, geometricky obepínající obvod hřbitova, se odehrála část první fáze úprav, kdy má být postupně vybudováno několik oktogonálních nádvoří s krematoriem, kolumbáriem a urnovým hájem. V labyrintu městského hřbitova se ovšem nenachází dostatek prostoru k žádoucí expanzi, a tak bude v příštích letech pod taktovkou téhož tvůrce navršen paralelně s ostrovem další pás zeminy, který se stane základem pro budoucí výstavbu.

Ryze moderní podoba kolumbária Čtyř evangelistů je první z dokončených realizací. Monumentalizující soustava čtyř nádvoří sjednocených v jednolitém plášti z betonových tvárnic je překvapivě citlivá vůči okolnímu charakteru ostrova, ačkoliv jednoznačně vykazuje i základní rysy Chipperfieldovy architektury. Racionální struktura umocněná přísnou symetrií, kde se protínají vertikální a horizontální tendence, ale rozvíjí některé výtvarné kódy, které se objevují i u starší ostrovní zástavby. Benátky sice nemají bezprostřední zkušenost s antickou stavební tradicí, ale o to hlubší stopu zde zanechal v 16. století svou renesanční tvorbou Andrea Palladio. Chipperfield zde aplikuje ustálené barevné schéma šedých prvků v kontrastu s bílou plochou, typické pro Palladiovy sakrální stavby. Nádvoří jsou po vnitřním obvodu lemována štíhlými sloupy či pilířky a jako klášterní křížové chodby propojují element přírody s architektonickou složkou. Patrně nejvýraznější linkou, která kontextuálně propojuje staré s novým, je však rytmus horizontálních pruhů dělících stěny, do nichž jsou adjustovány mramorové desky. Věrně přejímají místní tradiční schéma v rozměru i materiálu.

Jak je patrno, současný architektonický projev si nemusí násilně podmaňovat své okolí, aby dosáhl silného účinku.