Z archeologie ekologického myšlení v Čechách

Kniha rozhovorů profesora Pavla Kováře, dnes děkana Přírodovědecké fakulty UK v Praze, s čelnými osobnostmi českého ekologického a environmentální myšlení představuje pozoruhodný historický dokument a obsahuje množství podnětů k zamyšlení. Ač jako celek vychází pod názvem Klíčová slova – 1989 až dnes, vznikaly rozhovory se zakládajícími osobnostmi našeho myšlení na téma péče o krajinu, biotopy a druhy v letech 1989–1991.

Bylo to v době, kdy slovo ekologie bylo ještě názvem pro specializovanou vědeckou disciplínu a nikoli synonymem pro politický směr či „rituální čistotu“ výrobků či potravin. Řada dotazovaných byli také skutečně ekologové či biologové s příbuzným zaměřením z profese, ale i umělci a jiné osobnosti, jimž není osud Země a s ním svázané otázky etické, estetické a vědecké cizí. Z patnácti dotazovaných (namátkou např. J. Vavroušek, B. Moldan, V. Krajina, M. Rejmánek, I. Málek, Z. Švabinská…) už dnes sedm, tedy téměř polovina, není mezi živými. Ač jistě abstraktně víme, že jejich cesta bude jednou i tou naší, musíme se podivovat, jak rychle mizejí pamětníci a aktéři přelomových dob. Pro naše studenty je řečená doba, kdy se v nejlepším případě učili batolit, stejně vzdálená jako napoleonské vojny a takový dokument se jaksi přelomově, během několika let, mění z toho, co vědí zdánlivě „všichni“, v něco, co neví v zásadě nikdo. Kniha ukazuje velmi plasticky, jak mnohodimenzionální bylo myšlení i tázání těch, kdo rok 1989 v skrytu svých pracoven, kotelen i mozkoven připravovali, jak byla tehdejší doba vzdálena politizujících schémat a myšlenkových zkratů přítomné doby.

Ti, kdo řečenou dobu nezažili právě s chrastítkem či kyblíčkem v ruce, si znovu připomenou klíčové momenty našich dějin a svých životů v jejich ne zjevně politické a nepompézní dimenzi, ti mladší mají možnost se dovědět o něčem, co znenáhla kleslo za horizont, na němž hučí vlny internetové kultury a vědy. Uvědomí si, že aktéři knihy, ač v době jejího vzniku pracně sbírali informace v hloubi knihoven či z drobtů toho, co nějak prosáklo ze západního zahraničí, byli myšlenkově často podstatně hlubší než ti, pro něž existují jen texty a obrázky na serverech. Čtenář pochopí, jak propastně se změnila doba a jak propastně stejné zůstaly základní problémy evropské civilizace. Knihu mohu vřele doporučit všem zájemcům o širší biologické, historické i humanitní kontexty v našem světě.