Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nebezpečný Campylobacter

 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 679, 2007/11

Média donekonečna probírají nákazy způsobené salmonelou a listerií, podle statistik však nejvíce otrav potravinami v Evropě způsobuje bakterie spirálovitého tvaru Campylobacter jejuni. V České republice by lo v roce 2005 zjištěno 30 268 případů kampylobakteriózy. Vzhledem k počtu obyvatel je to nejvyšší výskyt v Evropě. Více se uvádí jen pro mnohem větší Německo (62 114 případů) a Velkou Británii (52 686 případů). V ostatních evropských zemích tato čísla nepřesáhla 10 000, průměrný meziroční přírůstek však byl asi 8 %. Samozřejmě to může být tím, že v uvedených třech zemích se původci potravních otrav analyzují důsledněji a dokonalejšími testy než jinde.

Campylobacter má 16 druhů, ale většina z nich nenapadá člověka. V zažívacím traktu se však rozmnožuje rychle – stačí požít jen několik set buněk bakterie, pak se příznaky vyvinou obvykle během 2-5 dní. K těm hlavním patří průjmy (někdy s příměsí krve) a silná bolest v břiše, která může být mylně považována za zánět slepého střeva. Většina lidí se uzdraví do týdne, ale občas se vyskytnou komplikace. Nejvážnější z nich je Guillainův-Barréův syndrom, forma paralýzy podobná obrně.

Onemocnění se často vyskytuje při hromadném stravování. V roce 2005 se v kodaňské závodní jídelně nakazilo asi 80 lidí kontaminovaným kuřecím salátem. Campylobacter se vyskytuje v masu mnoha zvířat, zejména ptáků, ale také v syrovém mléce a ve vodě. Do lidské stravy se nejčastěji dostane z drůbeže – jsou jím prý nakaženy až dvě třetiny kuřecích brojlerů. Nepředává se prostřednictvím vajec, ale vzájemným stykem ptáků. Buňky bakterie se snadno rozpadají, v potravinách se nerozmnožují. Lze je zahubit varem. Ničí je také sůl, kyselé prostředí, kyslík, sušení či zmražení.

Do pokrmů se bakterie obvykle dostávají v důsledku nedostatečného mytí nádob či nedokonalého mytí rukou. Nebezpečné je proto grilování v přírodě, kdy hygiena obvykle trpí. Na rozdíl od salmonely neexistuje proti rodu Campylobacter účinná vakcinace drůbeže. Testování ptáků je obtížné a vyžaduje čas. Zatím se uplatňuje jen v Dánsku. Příslušný dánský zákon totiž vyžaduje, aby drůbeží maso označované jako „bezkampylobakterové“ poskytovalo 95% jistotu, že je infikováno méně než 1 % ptáků v chovu. Ptáci v těchto chovech nesmějí přicházet do styku s divokými jedinci a také krmiva musí být infekce prostá. Samozřejmě pomáhají zařízení, která lépe odstraňují peří a zabitá zvířata ošetřují horkou párou nebo je mrazí. Opatrnost se rozhodně vyplácí.

Na rozdíl od kampylobakterióz jsou salmonelózy spíše na ústupu – v roce 2005 byl v EU zjištěn jejich pokles o 9,5 %. Onemocnění jsou někdy hromadná: Salmonella tennessee se nedávno rozšířila v USA v arašídovém másle vyráběném firmou ConAgra v Georgii. Onemocnělo 329 lidí v 41 státech Unie, z toho 51 jich muselo být hospitalizováno. Nakažení právě z tohoto zdroje bylo prokázáno testy DNA. (Food Engineering & Ingredients sv. 32, č. 1, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...