Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Lesy České republiky podporují populaci raroha

 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 718, 2007/11
komerční prezentace

Ke krásným a obdivovaným dravcům naší přírody patří bezesporu raroh velký. Latinský název Falco cherrug napovídá, že patří do čeledi sokolovitých (Falconidae) a rodu sokolů (Falco). Je tedy příbuzným známějšího sokola stěhovavého.

Raroh velký je rozšířen od oblastí střední Asie až do střední Evropy. V minulosti byla za západní okraj jeho hnízdního areálu považována Česká republika, v poslední době bylo jeho hnízdění zaznamenáno i v Německu.

Raroh – kriticky ohrožený druh

Raroh velký je větší než sokol, jeho křídla jsou o něco širší a méně zašpičatělá. Na spodině těla má i v dospělosti podélné hnědé skvrnění, hlava je světlá, jen s úzkým vousem. Hlava i spodina těla starých jedinců jsou nápadně světlé. Mladé ptáky zdobí bledě modré nohy a ozobí, které do tří let zežloutnou. Dospělý samec váží kolem 800 g, samice asi 1200 g. Na rozdíl od sokola dokáže raroh lovit i na zemi. Dříve se častěji vyskytoval v blízkosti kolonií syslů, kteří tvořili významný podíl v jeho kořisti, z větších savců dokáže zřídka ulovit i králíka či zajíce. Dnes je výskyt sysla vzácností, králík z naší přírody prakticky vymizel, a tak jsou v jeho kořisti více zastoupeni ptáci. Rarozi s oblibou loví holuby, kromě hřivnáče a doupňáka především holuby domácí. Z ostatních ptáků jsou jejich pozornosti výrazněji vystaveni pěvci včetně krkavcovitých a vodní ptáci.

Na území ČR hnízdí asi 10–15 párů raroha velkého, většinou na jižní Moravě. Známou oblastí jeho výskytu (několika párů) jsou lužní lesy ve správě Lesů České republiky – Lesního závodu Židlochovice, především v oboře Soutok při soutoku Moravy a Dyje. Raroh u nás nikdy nebyl hojným druhem, hlavně proto, že ČR leží na severozápadní hranici jeho areálu, a také v důsledku pronásledování. Dnes je rarohovi poskytována nejpřísnější ochrana, je totiž zařazen do kategorie kriticky ohrožených živočichů.

Navzdory přísné ochraně se však stavy rarohů v přírodě nedaří výrazněji zvýšit a podle některých prognóz by tento druh mohl dokonce v dohledné době vyhynout. Proto se mu věnuje velká pozornost a například v Mongolsku a Kazachstánu jsou v rámci dlouhodobého výzkumu rarozi sledováni pomocí satelitní telemetrie.

Ohrožení je hlavním důvodem, proč se u nás lesníci ve spolupráci s dalšími subjekty snaží nynější velmi slabou a zranitelnou populaci podpořit. Praktické ochraně rarohů se lesní personál věnuje dlouhodobě a od r. 1995, kdy se Lesy České republiky připojily k Programu na záchranu sokola stěhovavého a raroha velkého v ČR, a kromě běžných provozních opatření, jako je ochranný režim v hnízdních lokalitách (pěstební a těžební práce jsou usměrňovány do období mimo hnízdění), se podnik věnuje také reintrodukcím obou těchto druhů (Vesmír 85, 36, 2006/1; 85, 40, 2006/1).

Lesy České republiky letos vypustily tři rarohy

S ohledem na znepokojivé prognózy státní ochrany přírody o stavu rarohů velkých nejen u nás, ale i v celém areálu rozšíření, se ředitelství Lesů České republiky rozhodlo vypustit v letošním roce tři rarohy metodou volného letu z vypouštěcí klece. Mladé rarohy, sourozence ze sokolnického chovu (dvě samice a samce) ve stáří půldruhého měsíce, jsme umístili do vypouštěcí klece na věži v těsném sousedství ředitelství Lesů České republiky v Novém Hradci Králové. Po desetidenním pobytu v kleci s dřevěnými svislými mřížemi na čelní straně a na bocích si dravci zafixovali svou polohu výhledem na okolní orientační body. Klec byla otevřena a rarozi se začali osamostatňovat. Díky dobré orientaci se vraceli zpět a přijímali předkládanou potravu – vyvrhnuté domácí holuby. Stejně jako všechna mláďata dravců létali zpočátku těžkopádně a neznali nástrahy okolního prostředí. Protože i v přirozených podmínkách dochází u dravců k největším ztrátám v období, kdy opouštějí hnízda (až 80 % jedinců nepřežije do druhého roku života), intenzivně jsme je sledovali. Dostanou-li se totiž na zem, jsou ohrožováni především kunou a liškou. V přírodě se je rodiče snaží vyvést na vyvýšené místo, kde by byli v bezpečí, při vypouštění z klece tuto péči musí zajistit člověk. Ale ani na stromě či na skále si nemohou být před kunou jisti, navíc je zde ohrožují výři, jestřábi a orli.

Všichni tři rarozi se den ze dne zdokonalovali v letu a pravidelně u klece pořádali předkládanou potravu. Často se honili nad střechami domů či nad přilehlým lesem, a pak odpočívali na střechách, anténách nebo na stromech. Po dvou týdnech se vydávali na čím dál delší průzkumné lety a po necelém měsíci se zcela osamostatnili a přestali se vracet zpět ke kleci s potravou. Nezbývá než doufat, že se z nich stali dokonalí letci a lovci. Snad se jim podaří překonat všechny nástrahy, jež je na každém kroku ohrožují. Nejsou to jen predátoři a nemoci, ale i zranění, ať už při lovu, nebo na smrtelně nebezpečných elektrických vedeních. Jestli všechna úskalí překonají a dožijí se pohlavní dospělosti, mohou přibližně ve třech letech zahnízdit a vyvést vlastní potomstvo. To je cílem reintrodukce – posílit ohrožené přirozené populace.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lesnictví

O autorovi

Petr Zvolánek

Ing. Petr Zvolánek (*1966) vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Řadu let působil jako zástupce lesního správce na Broumovsku, nyní pracuje na ředitelství Lesů České republiky, s. p., kde má na starosti záchranné programy pro sokola, raroha a další dravce.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné