Co žere rejskovec pancéřový

Africký rejskovec pancéřový (Scutisorex somereni), žijící především v tropických deštných lesích východního Konga, Rwandy, Burundi a Ugandy představuje jednoho z nejzvláštnějších hmyzožravců. A to nejen svou relativní robustností těla, ale především zvláštní úpravou páteře. Má totiž větší počet bederních obratlů, které jsou zmohutnělé do tvaru tlustých diskovitých destiček. Další zpevnění pak zajišťují postranní výběžky – říká se, že bez újmy rejskovec unese váhu člověka a čistě anekdoticky se spekuluje, jestli zpevnění páteře není způsob jak přežít zašlápnutí většími savci, možná i slony. Ačkoli se tak intenzivně zkoumala rejskovcova páteř, méně se toho ví o jeho způsobu života a potravě. Nový výzkum ukázal, že se sice živí řadou bezobratlých, ale významný podíl v jeho jídelníčku (až 60 %) tvoří větší žížaly. Z toho vyplývá, že rejskovec pancéřový neprohrabává jen hrabanku, ale potravu získává i pod zemí. I když by se mu tedy k prohrabávání pevnějších tropických půd hodila jak zpevněná páteř, tak robustnější lebka, postrádá rejskovec (oproti nespecializovaným rejskům a bělozubkám) robustnější přední končetiny pro hrabání. Přes nové poznatky o rejskovcově potravě se tedy opět nepodařilo vysvětlit, proč má rejskovec tak divnou páteř. Že by opravdu kvůli slonům? (J. Zool. 273, 40–45, 2007)