fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Je vnímavost bolesti dědičná?

 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 7, 2007/1

Chronickou bolestí trpí více než 50 milionů Američanů, bolestí je motivováno 20 % všech návštěv lékaře, na zmírnění bolesti jde 10 % všech výdajů na zdravotnictví (Science 314, 585, 2006). Doktor Marshall Devor z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se bolesti věnuje léta. Zpočátku se zaměřil na fantomovu bolest, tj. bolest pociťovanou v neexistující (amputované) končetině. Příčiny této bolesti dlouho považoval za „psychické“. Teprve po letech výzkumu bolesti zjistil na pokusných potkanech, že ti, kteří reagovali na bolestivé podněty mimořádně silně, zdědili tuto vlastnost po rodičích. Své výsledky publikoval r. 1990.

Nedávno v Nature Medicine sdělil, že zvýšený sklon k neuropatické bolesti způsobený poškozením nervových drah mají také lidé s genem GCH1. Toto onemocnění postihuje asi 2 miliony Američanů. Genový podklad mají patrně i bolesti přetrvávající po chirurgickém léčení výhřezu meziobratlových plotének. Podílejí se na tom i další geny a všem je společné to, že jejich produkty (proteiny DNA) zvyšují dráždivost neuronů vedoucích bolestivé vzruchy. Zároveň se uplatňují i jiné než genové vlivy a vlivy prostředí. Nově se do popředí zájmu dostávají geny indu-kující tvorbu enzymu katechol-O-methyltransferázy, který rozkládá neurohormon noradrenalin. Aktivita těchto dějů je obměňována endogenními opioidy endorfiny, které samy bolest potlačují. Léčebné zásahy na lidech se zatím jen zvažují. Hlavní otázkou je, zda je možno genovou analýzou rozpoznat nemocné, kteří budou na chirurgické výkony reagovat mimořádně silným vnímáním bolesti, a proto by bylo dobré postupovat tak, aby jejich nervové dráhy byly co nejvíce ušetřeny.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy

O slepici a vejci polární půdy uzamčeno

Miloslav Devetter  |  24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...