Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Mezi svobodou a odpovědností vědce

(ad Jan Sokol, Vesmír 85, 381, 2006/7)
 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 505, 2006/9

„Příliš nebezpečná věc“, která si „o zneužití přímo koledovala“, byl a je oheň.

Od vypálení Káhirské knihovny, přes obvyklou kratochvíli středověkých vojsk vypalovat vesnice, přes očistu ohněm těch, kdo dostatečně nechválili milosrdenství katolické církve až po pálení knih, které přežívá dodnes. Náš prapředek neměl brát na lehkou váhu princip předběžné opatrnosti a první jiskřičku, kterou vykřesal, měl ihned zasypat horou zeminy a její tajemství vzít do hrobu. Kolik životů, kultury a statků by tím zachránil!

Princip předběžné opatrnosti (PPO), který z politicko-ekonomických důvodů používá EU zejména proti WTO, je definován a rozebrán v dokumentu Communication from the Commission on the precautionary principle COM(2000)-1, Brussels, 2. 2. 2000. Je definován následovně (odstavec 5.1.3 – Vědecká nejistota): „Východiskem k PPO je předpoklad:

— identifikace potenciálních negativních účinků plynoucích z jevu, produktu či postupu;

— vědecké vyhodnocení rizika, které vzhledem k nedostatečnosti údajů, jejich nejednoznačné či nepřesné povaze neumožňuje s dostatečnou jistotou určit příslušné riziko.“

V tomto dokumentu je uvedeno, že PPO je určen pro politické rozhodování, a v bodu 4 preambule se doslova praví: „PPO, který je v podstatě používán odpovědnými činiteli (decision-makers) při zvládnutí rizika, nesmí být zaměňován za prvek opatrnosti, který vědci používají v hodnocení svých vědeckých zjištění.“ Z definice je jasné, že jde o univerzální politický nástroj, kterým lze cokoli zakázat (např. dovoz), protože je pouze na politicích posoudit, co je dostatečné, jednoznačné a přesné natolik, aby jejich rozhodnutí mohlo být provedeno s dostatečnou jistotou.

Ke stažení

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné