Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Mezi svobodou a odpovědností vědce

(ad Jan Sokol, Vesmír 85, 381, 2006/7)
 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 505, 2006/9

„Příliš nebezpečná věc“, která si „o zneužití přímo koledovala“, byl a je oheň.

Od vypálení Káhirské knihovny, přes obvyklou kratochvíli středověkých vojsk vypalovat vesnice, přes očistu ohněm těch, kdo dostatečně nechválili milosrdenství katolické církve až po pálení knih, které přežívá dodnes. Náš prapředek neměl brát na lehkou váhu princip předběžné opatrnosti a první jiskřičku, kterou vykřesal, měl ihned zasypat horou zeminy a její tajemství vzít do hrobu. Kolik životů, kultury a statků by tím zachránil!

Princip předběžné opatrnosti (PPO), který z politicko-ekonomických důvodů používá EU zejména proti WTO, je definován a rozebrán v dokumentu Communication from the Commission on the precautionary principle COM(2000)-1, Brussels, 2. 2. 2000. Je definován následovně (odstavec 5.1.3 – Vědecká nejistota): „Východiskem k PPO je předpoklad:

— identifikace potenciálních negativních účinků plynoucích z jevu, produktu či postupu;

— vědecké vyhodnocení rizika, které vzhledem k nedostatečnosti údajů, jejich nejednoznačné či nepřesné povaze neumožňuje s dostatečnou jistotou určit příslušné riziko.“

V tomto dokumentu je uvedeno, že PPO je určen pro politické rozhodování, a v bodu 4 preambule se doslova praví: „PPO, který je v podstatě používán odpovědnými činiteli (decision-makers) při zvládnutí rizika, nesmí být zaměňován za prvek opatrnosti, který vědci používají v hodnocení svých vědeckých zjištění.“ Z definice je jasné, že jde o univerzální politický nástroj, kterým lze cokoli zakázat (např. dovoz), protože je pouze na politicích posoudit, co je dostatečné, jednoznačné a přesné natolik, aby jejich rozhodnutí mohlo být provedeno s dostatečnou jistotou.

Ke stažení

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Neandrtálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné