Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Byl odhalen původce Thukydidova moru?

Epidemie na počátku evropské civilizace
 |  10. 8. 2006
 |  Vesmír 85, 450, 2006/8

Epidemie popsaná Thukydidem v jeho Historii peloponéské války, jež vypukla v Athénách r. 429 př. Kr., měla velký historický význam, protože spolu s válkou proti Spartě způsobila konec zlatého věku v Athénách. Krátce předtím se Řecko zotavilo z perských válek a Athény byly díky Periklovým demokratickým reformám na vrcholu společenského, kulturního, ekonomického i mocenského vzestupu. Právě Periklovou zásluhou byly na athénské Akropoli postaveny stavby jako Parthenon či Erechtheion, které obdivujeme dodnes.

V roce 431 však vypukla další válka se Spartou a o dva roky později postihla Athény i těžká epidemie. Následky epidemie byly pro Athény zničující – podle Thukydida zemřela zhruba třetina populace a jednou z obětí byl i sám Perikles. Poslední věta tohoto velkého demokrata a skromného člověka údajně zněla: „Žádný Athéňan ať kvůli mně nenosí smutek.“ Bez Perikla se oslabené Athény Spartě v sérii konfliktů neubránily a porážka r. 404 pro ně znamenala definitivní konec zlatého věku – podle Ottova slovníku naučného se „společenské poměry mezi Řeky zhoršily, zdivočilost se rozmohla a přemnozí mužové místo obchodu a řemesel počínali si libovati v žoldnéřském způsobu života vojenského“.

Mor popsaný Thukydidem představuje jednu z prvních epidemií v dějinách lidstva, kterou lze na základě písemných zpráv přesně datovat, a navíc víme, že významným způsobem ovlivnila vývoj evropské civilizace. Není proto divu, že otázka, o jaké onemocnění vlastně tehdy šlo, vždy zajímala jak historiky, tak epidemiology. Jako nejpravděpodobnější možné příčiny byly dosud uváděny skvrnitý tyfus (ricketsióza), břišní tyfus, pravé neštovice nebo spalničky, za méně pravděpodobné byly považovány chřipka, antrax či dýmějový mor. Uvažovalo se také o masové otravě námelem (ergotizmu) a nevylučovaly se ani jiné, neznámé příčiny onemocnění.

Podle M. Papagrigorakise a jeho kolegů z Athénské univerzity 1) šlo s největší pravděpodobností o břišní tyfus – závažné onemocnění způsobené patogenní bakterií Salmonella enterica serovar. typhi. Papagrigorakisova skupina vyšetřila dřeň zubů osob pohřbených v hromadném hrobě datovaném do doby kolem r. 430 př. Kr. Zubní dřeň byla pomocí amplifikace (zmnožení) DNA vyšetřena na přítomnost genetického materiálu původců antraxu (Bacillus anthracis), moru (Yersinia pestis), skvrnivky (Rickettsia prowazekii), tuberkulózy (Mycobakterium tuberculosis), bartonelózy (Bartonella henselae) a viru kravských neštovic. Zubní dřeň je materiál mimořádně vhodný k pátrání po původcích závažných infekčních onemocnění, která postihují celý organizmus. Za normálních okolností je u zdravého člověka zubní dřeň sterilní a mikroby vnikají dovnitř zubu jen při septickém zaplavení celého organizmu. Jestliže však nemocný následkem infekce zemře, patogenní mikroorganizmy v dřeni zůstanou a jejich genetický materiál je uvnitř zubu po staletí dobře chráněn před zevními vlivy. Pomocí této metody se již podařilo v nedávné minulosti potvrdit, že středověké morové epidemie byly skutečně způsobeny původcem dýmějového moru – bakterií Yersinia pestis. 2) V materiálu z athénského hrobu se Papagrigorakisovi a jeho kolegům opakovaně podařilo prokázat přítomnost sekvencí DNA bakterie Salmonella enterica serovar. typhi a žádný jiný genetický materiál dalších patogenních mikroorganizmů nenašli.

Původce břišního tyfu je vylučován ve stolici nemocných i rekonvalescentů (často dlouhodobě) a přenáší se především kontaminovanou vodou a potravinami. Není divu, že v přelidněných a válkou sužovaných Athénách se tyfus snadno a rychle rozšířil a způsobil velké problémy. Mezi argumenty, které hovoří proti břišnímu tyfu, patří rozdíl v průběhu onemocnění (podle Thukydida byl počátek onemocnění rychlý, kdežto nástup příznaků břišního tyfu bývá poměrně pomalý) a rozdíl v úmrtnosti (na břišní tyfus umírá maximálně 10–15 % neléčených případů, což je podstatně méně, než udává Thukydides). Podle Papagrigorakise však rozdíly mohou být způsobeny vzájemně podmíněnou evolucí původce onemocnění a člověka v průběhu uplynulých staletí, podobně jako u jiných infekčních onemocnění.

Jestli se podaří definitivně potvrdit, že Thukydidův mor byl ve skutečnosti epidemií břišního tyfu (například vyšetřením materiálu z jiných pohřebišť), bude to další střípek do fascinující mozaiky epidemií v dějinách lidstva.

Poznámky

1) Viz Int. J. of Infect. Diseases 10. 1. 2006 (www.elsevier-international.com/journals/sup...).
2) Viz např. Proc. Nat. Acad. Sci. USA 95, 12637–12640, 1998.
3) Omlouváme se čtenářům tištěné verze za chybné psaní jména historika Thukydida (několikrát se v textu vyskytlo s měkkým i, jednou správně s y). Za upozornění děkujeme ing. Vladimírovi Veverkovi z Ústí nad Labem. Redakce

Ke stažení

O autorech

Jiří Havlík

Ladislav Machala

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné