Alarmující úbytek albatrosů

Některá ohrožená zvířata se dají poměrně dobře chovat v zajetí, což usnadňuje jejich záchranu před vymřením (zmiňme například ibise skalního, holuba růžového, koně Převalského či přímorožce arabského). Jiná mají natolik vyhraněné životní nároky, že jejich chov v lidské péči téměř nepřipadá v úvahu. Mezi ně patří také majestátní albatrosi, kteří v člověku vyvolávají pocit, jako by ani nepatřili do dnešního uspěchaného světa. Albatros stěhovavý se začíná rozmnožovat nejdříve v 11, ale často až v 16 letech. Mívá pouze jedno mládě, které se líhne asi po třech měsících inkubace, přičemž celý rozmnožovací cyklus od příletu rodičů na hnízdiště po vylétnutí mláďat může trvat neuvěřitelných 380 dní. To znamená, že i pár albatrosů, jemuž se daří skvěle, se rozmnožuje velmi málo.

Tím spíš jsou zdrcující zprávy z posledních let. Letos přibyla studie, která sledovala hnízdění tří druhů albatrosů (albatrosa stěhovavého, albatrosa černobrvého a albatrosa šedohlavého) v jižním Atlantiku, konkrétně na ostrově Jižní Georgie. Dlouhodobé sledování ukázalo, že všechny tři druhy početně klesly během posledních třiceti let zhruba o třetinu. Za hlavní příčinu je považován rybolov prostřednictvím háků s návnadou na dlouhých vlascích, který má na svědomí až 100 000 utopených albatrosů ročně. Vzhledem k pomalému rozmnožování proto hrozí albatrosům ještě katastrofálnější populační propad. Zástupci ochranářských organizací pod patronací například prince Charlese či sira Davida Attenborougha proto nyní intenzivně přesvědčují rybáře (částečným řešením by mohla být větší zátěž na vlasci, který by klesl do větší hloubky). V sázce není nic menšího než budoucnost jedněch z nejúžasnějších ptačích druhů na naší planetě. (news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/5041800...., www.savethealbatross.net/)