Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Čertovy zahrádky dílem mravenců

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 256, 2006/5

V amazonském pralese lze občas potkat divné shluky stromů, nejčastěji jenom jednoho druhu – Duroia hirsuta z čeledi Rubiace. V jinak pestrém pralesním porostu rozhodně upoutají pozornost kolemjdoucích. Místní legendy praví, že tu zahradničí zlí duchové.

Kromě mytologické hypotézy lze uvažovat ještě o dvou možnostech. Buď dotyčný strom vylučuje toxické látky, které vybíjejí okolní rostliny, nebo se o něj vzorně starají mravenci, kteří na těchto stromech žijí. O mravencích je obecně známo, že dokážou oblíbeným rostlinám významně ulehčit život – například likvidací konkurence.

Původ čertových zahrádek se rozhodla objasnit Megan Fredericksonová ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. S týmem spolupracovníků nejprve nalezla v peruánské části Amazonie 10 čertových zahrádek, které byly různě velké, od jednoho do 328 exemplářů D. hirsuta. Uvnitř každé z objevených zahrádek vysadili dva semenáčky běžného amazonského stromu Cedrela odorata (čeleď Meliaceae) vždy k některému jedinci D. hirsuta, na němž aktivně hlídkovali mravenci druhu Myrmelachista schumanni. Ti žijí v dutinách kmene D. hirsuta a bylo vcelku rozumné předpokládat, že právě oni by mohli dělat čertovy zahrádky. Jednoho z páru vysazených semenáčků chránila upravená mucholapka, druhý byl pro mravence volně přístupný. Další pár semenáčků Cedrela odorata vysadili v pralese, přibližně 50 metrů od příslušné čertovy zahrádky.

Vše se vyjasnilo velice rychle. Do 24 hodin začaly umírat první nechráněné semenáčky z vnitřku čertových zahrádek. Mravenci jim totiž hned začali do listů nekompromisně vstřikovat kyselinu mravenčí. Během pěti hodin přišly vysazené stromky o většinu listů a byl s nimi konec. Vlastně jde o první známý případ využití kyseliny mravenčí jako herbicidu.

Další experimenty ukázaly, že mravenci cíleně nechávají na pokoji všechny rostliny oblíbeného druhu D. hirsuta, včetně těch, které nejsou vhodné pro osídlení mravenčí kolonií. V čertově zahrádce sídlí obvykle jedna kolonie mravenců v průměru se 3 miliony dělnic a s 15 000 královnami. Odhady rychlosti růstu čertových zahrádek napovídají, že ty největší jsou staré stovky, možná i tisíce let. Nápadně vysoký počet královen v jedné kolonii k takové dlouhověkosti nepochybně přispívá. Podle všeho jsou legendárními zlými duchy právě mravenci M. schumanni. (Nature 437, 495–496, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy uzamčeno

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...