Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Čertovy zahrádky dílem mravenců

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 256, 2006/5

V amazonském pralese lze občas potkat divné shluky stromů, nejčastěji jenom jednoho druhu – Duroia hirsuta z čeledi Rubiace. V jinak pestrém pralesním porostu rozhodně upoutají pozornost kolemjdoucích. Místní legendy praví, že tu zahradničí zlí duchové.

Kromě mytologické hypotézy lze uvažovat ještě o dvou možnostech. Buď dotyčný strom vylučuje toxické látky, které vybíjejí okolní rostliny, nebo se o něj vzorně starají mravenci, kteří na těchto stromech žijí. O mravencích je obecně známo, že dokážou oblíbeným rostlinám významně ulehčit život – například likvidací konkurence.

Původ čertových zahrádek se rozhodla objasnit Megan Fredericksonová ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. S týmem spolupracovníků nejprve nalezla v peruánské části Amazonie 10 čertových zahrádek, které byly různě velké, od jednoho do 328 exemplářů D. hirsuta. Uvnitř každé z objevených zahrádek vysadili dva semenáčky běžného amazonského stromu Cedrela odorata (čeleď Meliaceae) vždy k některému jedinci D. hirsuta, na němž aktivně hlídkovali mravenci druhu Myrmelachista schumanni. Ti žijí v dutinách kmene D. hirsuta a bylo vcelku rozumné předpokládat, že právě oni by mohli dělat čertovy zahrádky. Jednoho z páru vysazených semenáčků chránila upravená mucholapka, druhý byl pro mravence volně přístupný. Další pár semenáčků Cedrela odorata vysadili v pralese, přibližně 50 metrů od příslušné čertovy zahrádky.

Vše se vyjasnilo velice rychle. Do 24 hodin začaly umírat první nechráněné semenáčky z vnitřku čertových zahrádek. Mravenci jim totiž hned začali do listů nekompromisně vstřikovat kyselinu mravenčí. Během pěti hodin přišly vysazené stromky o většinu listů a byl s nimi konec. Vlastně jde o první známý případ využití kyseliny mravenčí jako herbicidu.

Další experimenty ukázaly, že mravenci cíleně nechávají na pokoji všechny rostliny oblíbeného druhu D. hirsuta, včetně těch, které nejsou vhodné pro osídlení mravenčí kolonií. V čertově zahrádce sídlí obvykle jedna kolonie mravenců v průměru se 3 miliony dělnic a s 15 000 královnami. Odhady rychlosti růstu čertových zahrádek napovídají, že ty největší jsou staré stovky, možná i tisíce let. Nápadně vysoký počet královen v jedné kolonii k takové dlouhověkosti nepochybně přispívá. Podle všeho jsou legendárními zlými duchy právě mravenci M. schumanni. (Nature 437, 495–496, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...