Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Čertovy zahrádky dílem mravenců

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 256, 2006/5

V amazonském pralese lze občas potkat divné shluky stromů, nejčastěji jenom jednoho druhu – Duroia hirsuta z čeledi Rubiace. V jinak pestrém pralesním porostu rozhodně upoutají pozornost kolemjdoucích. Místní legendy praví, že tu zahradničí zlí duchové.

Kromě mytologické hypotézy lze uvažovat ještě o dvou možnostech. Buď dotyčný strom vylučuje toxické látky, které vybíjejí okolní rostliny, nebo se o něj vzorně starají mravenci, kteří na těchto stromech žijí. O mravencích je obecně známo, že dokážou oblíbeným rostlinám významně ulehčit život – například likvidací konkurence.

Původ čertových zahrádek se rozhodla objasnit Megan Fredericksonová ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. S týmem spolupracovníků nejprve nalezla v peruánské části Amazonie 10 čertových zahrádek, které byly různě velké, od jednoho do 328 exemplářů D. hirsuta. Uvnitř každé z objevených zahrádek vysadili dva semenáčky běžného amazonského stromu Cedrela odorata (čeleď Meliaceae) vždy k některému jedinci D. hirsuta, na němž aktivně hlídkovali mravenci druhu Myrmelachista schumanni. Ti žijí v dutinách kmene D. hirsuta a bylo vcelku rozumné předpokládat, že právě oni by mohli dělat čertovy zahrádky. Jednoho z páru vysazených semenáčků chránila upravená mucholapka, druhý byl pro mravence volně přístupný. Další pár semenáčků Cedrela odorata vysadili v pralese, přibližně 50 metrů od příslušné čertovy zahrádky.

Vše se vyjasnilo velice rychle. Do 24 hodin začaly umírat první nechráněné semenáčky z vnitřku čertových zahrádek. Mravenci jim totiž hned začali do listů nekompromisně vstřikovat kyselinu mravenčí. Během pěti hodin přišly vysazené stromky o většinu listů a byl s nimi konec. Vlastně jde o první známý případ využití kyseliny mravenčí jako herbicidu.

Další experimenty ukázaly, že mravenci cíleně nechávají na pokoji všechny rostliny oblíbeného druhu D. hirsuta, včetně těch, které nejsou vhodné pro osídlení mravenčí kolonií. V čertově zahrádce sídlí obvykle jedna kolonie mravenců v průměru se 3 miliony dělnic a s 15 000 královnami. Odhady rychlosti růstu čertových zahrádek napovídají, že ty největší jsou staré stovky, možná i tisíce let. Nápadně vysoký počet královen v jedné kolonii k takové dlouhověkosti nepochybně přispívá. Podle všeho jsou legendárními zlými duchy právě mravenci M. schumanni. (Nature 437, 495–496, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné