Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Čertovy zahrádky dílem mravenců

 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 256, 2006/5

V amazonském pralese lze občas potkat divné shluky stromů, nejčastěji jenom jednoho druhu – Duroia hirsuta z čeledi Rubiace. V jinak pestrém pralesním porostu rozhodně upoutají pozornost kolemjdoucích. Místní legendy praví, že tu zahradničí zlí duchové.

Kromě mytologické hypotézy lze uvažovat ještě o dvou možnostech. Buď dotyčný strom vylučuje toxické látky, které vybíjejí okolní rostliny, nebo se o něj vzorně starají mravenci, kteří na těchto stromech žijí. O mravencích je obecně známo, že dokážou oblíbeným rostlinám významně ulehčit život – například likvidací konkurence.

Původ čertových zahrádek se rozhodla objasnit Megan Fredericksonová ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. S týmem spolupracovníků nejprve nalezla v peruánské části Amazonie 10 čertových zahrádek, které byly různě velké, od jednoho do 328 exemplářů D. hirsuta. Uvnitř každé z objevených zahrádek vysadili dva semenáčky běžného amazonského stromu Cedrela odorata (čeleď Meliaceae) vždy k některému jedinci D. hirsuta, na němž aktivně hlídkovali mravenci druhu Myrmelachista schumanni. Ti žijí v dutinách kmene D. hirsuta a bylo vcelku rozumné předpokládat, že právě oni by mohli dělat čertovy zahrádky. Jednoho z páru vysazených semenáčků chránila upravená mucholapka, druhý byl pro mravence volně přístupný. Další pár semenáčků Cedrela odorata vysadili v pralese, přibližně 50 metrů od příslušné čertovy zahrádky.

Vše se vyjasnilo velice rychle. Do 24 hodin začaly umírat první nechráněné semenáčky z vnitřku čertových zahrádek. Mravenci jim totiž hned začali do listů nekompromisně vstřikovat kyselinu mravenčí. Během pěti hodin přišly vysazené stromky o většinu listů a byl s nimi konec. Vlastně jde o první známý případ využití kyseliny mravenčí jako herbicidu.

Další experimenty ukázaly, že mravenci cíleně nechávají na pokoji všechny rostliny oblíbeného druhu D. hirsuta, včetně těch, které nejsou vhodné pro osídlení mravenčí kolonií. V čertově zahrádce sídlí obvykle jedna kolonie mravenců v průměru se 3 miliony dělnic a s 15 000 královnami. Odhady rychlosti růstu čertových zahrádek napovídají, že ty největší jsou staré stovky, možná i tisíce let. Nápadně vysoký počet královen v jedné kolonii k takové dlouhověkosti nepochybně přispívá. Podle všeho jsou legendárními zlými duchy právě mravenci M. schumanni. (Nature 437, 495–496, 2005)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...