Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pád „Pána klonů“

 |  16. 3. 2006
 |  Vesmír 85, 133, 2006/3

Tým jihokorejského biologa Woo-suk Hwanga ze Soulské státní univerzity patřil k absolutní světové špičce. Dařilo se mu klonovat zvířata, dosáhl řady skvělých výsledků v reprodukční biologii a biotechnologiích. To vše bylo Hwangovi málo a rozhodl se vstoupit na tenký led terapeutického klonování, kde už vyhořela nejedna hvězda současného biologického nebe. Za všechny připomeňme alespoň blamáž americké biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology, která před pěti roky vydávala za úspěch, když z lidské buňky vytvořila cosi, co nazvala embryem. Její „cosi“ se v potu tváře rozdělilo na čtyři „buňky“, a pak to bídně zhynulo.

Hwang vytvořil z lidských buněk řadu embryí a mnohá se vyvíjela tak daleko, že mohl pomýšlet na tvorbu embryonálních kmenových buněk – svatého grálu současné biomedicíny, slibujícího léčbu chorob, s kterými se dnes lékaři marně potýkají. To už se Hwangovi nepodařilo. Přestože došel dále než kdokoli před ním, spokojen nebyl. Chtěl víc – víc peněz, víc slávy. A tak vyšel v roce 2004 v časopise Science článek, v kterém Hwangův tým doplněný o argentinsko-amerického kolegu Jose Cibelliho ohlásil nejen vytvoření embryí z lidské tělní buňky, ale v rozporu s realitou i úspěch při tvorbě jedné linie embryonálních kmenových buněk. 1)

„Důkaz“ vzbudil obrovskou pozornost. Odborníci kvitovali s povděkem, že Hwang prolomil bariéru, jejíž existenci avizovala studie Geralda Schattena z Pittsburské univerzity. Schatten v ní dokazoval, že klonování primátů je předem prohraná věc. Při klonování makaků se ukázalo, že jejich vajíčka mají některé specifické vlastnosti a embrya, která z nich vzniknou klonováním, postrádají proteiny nezbytné pro správné dělení dědičné informace při množení buněk. Schatten označil dědičnou informaci těchto embryí za „galerii genetické hrůzy“. Všichni se obávali, že terapeutickému klonování stojí v cestě podobná překážka.

Právě proto přizval Hwang k dalšímu „průlomu“ samotného Geralda Schattena. Tentokrát se tým ze Soulu pokusil vytvořit embryonální kmenové buňky pro konkrétní pacienty, většinou ochrnuté oběti úrazu páteře. Opět se dařilo získat embrya a opět se nedařilo vypěstovat z nich embryonální kmenové buňky. Hwang znovu „nepřiznal barvu“ a v květnu 2005 vyšla v Science studie, která byla považována za revoluční. 2) Hwangův tým v ní spolu se Schattenem tvrdil, že většině pacientů vypěstoval embryonální kmenové buňky „na míru“, a to s účinností, která brala dech. V průměru spotřebovali 20 lidských vajíček na tvorbu jedné linie.

Konkurenti přičítali Hwangovy úspěchy netradičnímu zdroji lidských vajíček. Místo vajíček žen, které se podrobily léčbě neplodnosti a mohly mít vajíčka různě „postižená“, využíval Hwang bezplatné služby dobrovolných zdravých dárkyň. Soumrak „Pána klonu“ začal ve chvíli, kdy se ukázalo, že jeho dárkyně dostávaly za vajíčka 1400 dolarů a o dobrovolnosti některých lze důvodně pochybovat. Na seznamu figurovaly i dvě PhD studentky z Hwangovy laboratoře, a ty mohly dostat „dobrovolné darování“ od šéfa příkazem.

Soulská státní univerzita proto zahájila vyšetřování a 10. ledna 2006 seznámila s výsledky veřejnost. Vyšetřovací komise nenašla žádný důkaz o tom, že by Hwangův tým z lidských embryí vytvořených klonováním vypěstoval byť jen jedinou linii embryonálních kmenových buněk. Nešlo o omyly či chyby, ale o cílený podvod. Verdikt komise je pro Hwanga a spol. „vědeckým rozsudkem smrti“. Časopis Science už stáhl oba články a Hwang je spolu s dalšími 27 jihokorejskými vědci vyšetřován policií. Hrozí mu až desetileté vězení za „nesprávné využití“ peněz z grantů.

Chtělo by se říci, že drama nazvané „Sláva a pád Pána klonů“ končí a opona padá. „Kauza Hwang“ ale odhalila řadu bolavých míst současné vědy a drama o Pánovi klonů bude mít četné epilogy. Jeden napíšou redaktoři vědeckých časopisů v čele s šéfredaktorem Science Donaldem Kennedym. Oponentní řízení zřejmě nikdy neodhalí všechny vědecké podvody. Přesto se zdá, že dosavadní redakční praxe skýtá podvodníkům více prostoru, než je zdrávo. Science i další časopisy už pracují na zdokonalení systému oponentního řízení.

Samostatnou kapitolu představují američtí „černí vzadu“ – tedy Cibelli a Schatten. Jsou spoluautory článků, které se ukázaly jako podvod, a je nad slunce jasnější, že jejich podíl na experimentech byl jen symbolický. Oba „hříšníci“ určitě zaplatí za svých pět minut slávy s Hwangem více, než jim bude milé. Snad to pomůže v boji s nešvarem „připisování“ vybraných jmen pod články, na které ješitné celebrity vědy ani nemákly. V tom je případ Pána klonů lekcí i pro českou vědu.

Nejdůležitější je však odpověď na otázku, co znamená „kauza Hwang“ pro samotné terapeutické klonování. To se ocitlo v situaci, v jaké se nacházelo před únorem 2004. Opět nevíme, jestli lze vytvořit z lidských tělních buněk tak kvalitní embryo, aby se z něj následně daly vypěstovat embryonální kmenové buňky. Zjistit to nebude jednoduché, protože skandál odradí státní i soukromé investory od podpory tohoto výzkumu. Na finanční úbytě tak zemře například slibný projekt mezinárodního konsorcia pro výzkum lidských embryonálních kmenových buněk.

Důvěra se lehko ztrácí a jen obtížně získává zpět. Terapeutické klonování by se o ni mělo prostřednictvím biologů poprat. I nadále zůstává obrovským příslibem, jaký nelze ignorovat. Prapor etických zásad musí v této bitvě vlát vysoko nad ambicemi vědců.

Poznámky

1) Science 303, 1669–1674, 2004 (publikováno „online“ 12. února, vyšlo 12. března 2004).
2) Science 308, 1777–11783, 2005 (publikováno „online“ 19. května, vyšlo 17. června 2005).

Ke stažení

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné