CESNET slaví 10 let

Sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET si v těchto dnech připomíná desáté narozeniny. Když r. 1996 zahajovalo svou činnost, byl Internet teprve v plenkách. CESNET se stal záhy lídrem českého internetového vývoje a výzkumu a zásadně se zasloužil o to, že v oblasti informačních a telekomunikačních technologií patří Česká republika k evropské špičce.

S trochou nadsázky se dá říci, že přehled nejdůležitějších mezníků v historii CESNETu je stručným dějepisem internetového vývoje a výzkumu v České republice. Není proto od věci si tyto důležité okamžiky připomenout.

6. března 1996 Zástupci všech vysokých škol a Akademie věd České republiky podepisují zakladatelskou smlouvu zájmového sdružení právnických osob CESNET.

1996 Zahajuje evropský projekt TEN-34 (Trans-European Network at 34 Mbps). Jeho cílem je rozvinout evropské akademické sítě a srovnat krok s USA, kde tou dobou páteřní síť nabízí kapacitu 45 Mb/s.

1997 Sdružení CESNET oficiálně spouští síť nové generace TEN-34 CZ. Páteřní síť má kapacitu 34 Mb/s. Síť TEN-34 CZ vzniká odděleně od otevřené komerční sítě CESNET.

1998 Projekty TEN-34 a TEN-34 CZ jsou završeny. Na evropské úrovni na ně plynule navazuje projekt QUANTUM, který má parametry páteřní evropské sítě nazvané TEN-155 posunout k technologii ATM a přenosové rychlosti 155 Mb/s.

1999 Síť TEN-34 CZ je přejmenována na TEN-155 CZ, ovšem přenosová rychlost 155 Mb/s je na páteřní spoj Praha–Brno nasazena již o rok dříve. Vzniká pětiletý výzkumný záměr Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace. CESNET se stává mezinárodním partnerem Internetu2.

2000 Sdružení CESNET prodává svou komerční síť. Uvádí do provozu pilotní trasu Praha–Brno, realizovanou technologií Packet over SONET s kapacitou 2,5 Gb/s. Vzbudí tím výraznější mezinárodní rozruch, protože přenosová trasa této kapacity vyhrazená výlučně pro IP provoz je tou dobou raritou i mezi nejvyspělejšími zeměmi.

2001 Provoz zahajuje transevropská páteř GÉANT, nástupnice sítě TEN-155. Česká republika se stává součástí jádra sítě. Do Prahy vedou tři spoje: z Německa 10 Gb/s, Slovenska 2,5 Gb/s a Polska 2,5 Gb/s. V republikovém měřítku na GÉANT navazuje síť CESNET2. Její páteřní trasy přivádějí 2,5 Gb/s do devíti nejvýznamnějších univerzitních měst, a otevírají tak uživatelům zcela novou kvalitu. Významná část sítě je postavena na temných vláknech principem CEF.

2002 CESNET uvádí do provozu dvě dlouhé gigabitové NIL trasy: Praha–Pardubice (189 km) a Praha–Ústí nad Labem (169 km). Obě používají gigabitový Ethernet, jehož běžný dosah je zhruba poloviční. Nasazení tras takového charakteru do produkční sítě je raritou v celosvětovém měřítku a posiluje pozici sdružení v mezinárodních projektech.

2003 CESNET uvádí do provozu první mezinárodní trasu používající nativní IPv6 v České republice. CESNET se podílí na založení GLIF (Global Lambda Integrated Facility).

2004 V síti CESNET2 je nasazena první DWDM trasa (Praha–Brno), poskytující několik nezávislých tras s přenosovými rychlostmi 10 Gb/s a 1 Gb/s. V obsahu nového výzkumného záměru koncipovaného na dalších sedm let Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace je patrná orientace na nové přístupy a optické technologie. Startuje projekt GN2, který směřuje k vytvoření evropské DWDM páteře GÉANT2, jež má vedle doposud běžné dopravy IP datagramů nabídnout i možnost sestavování mezinárodních vyhrazených okruhů.

2005 Je oficiálně otevřena první mezinárodní hybridní síť na světě GÉANT2, která lépe než kdykoli předtím spojuje přes tři miliony výzkumných pracovníků ze 34 zemí. Českou republiku v projektu reprezentuje sdružení CESNET. Síť GÉANT2 je zatím největší sítí vytvořenou pro potřeby evropské akademické komunity. Její kapacita dosahuje mimořádných 500 Gb/s. V síti CESNET2 vzniká DWDM kruh Praha–Brno–Olomouc–Hradec Králové–Praha.

6. března 2006 CESNET slaví deset let.