Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Popsán nový kytovec – orcela Heinsohnova

 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 69, 2006/2

V řekách a mělkých mořích jihovýchodní Asie se vyskytuje bělošedý ozubený kytovec orcela tuponosá (Orcaella brevirostris). Její délka se pohybuje kolem dvou metrů, a jak český název naznačuje, nemá jako delfíni protažené čelisti, ale tupě zakončenou hlavu. Pravděpodobně je delfínům příbuzná, byť se vzhledem hodně podobá běluze či narvalovi, s kterými byla dříve spojována. Rozšířena je jednak v jihovýchodní Asii od východního pobřeží Indie k Jávě a Borneu, jednak v severní Austrálii a v pobřežních vodách Nové Guineje. Nedávné výzkumy lebek orcel z celého areálu ukázaly, že australské (a novoguinejské) orcely jsou odlišné od jihovýchodoasijských.

Komplexní pohled na tato zvířata včetně molekulárních analýz jasně ukázal, že se australské orcely odlišují od asijských zbarvením (bývají spíše trojbarevné než dvojbarevné), větší velikostí, užší ocasní ploutví, tvarem a výškou hřbetní ploutve, nepřítomností rýhy na zádech, lebečními znaky a též z molekulárního hlediska. Celý soubor odlišností nakonec vyústil v rozhodnutí vymezit australskou orcelu jako nový druh Orcaella heinsohni, česky je zatím uváděna jako orcela Heinsohnova nebo také orcela tupoploutvá (překlad angl. snubfin). Izolace těchto dvou forem vznikla pravděpodobně v důsledku kolísání hladiny světového oceánu v pleistocénu, jež bylo vyvoláno střídáním dob ledových a meziledových. Nová orcela má oproti asijské příbuzné velkou výhodu, neboť jí v australských vodách nehrozí tolik nebezpečí vinou lidských aktivit, jako je lov pro tuk. Dodejme, že se asijská orcela dělí na základě molekulární dat na linii čistě sladkovodní (v řece Mekongu) a mořskou i sladkovodní ve zbytku asijského areálu. V posledních letech patří bohužel vlivem člověka k vážně ohroženým druhům kytovců. (Marine Mammal Science 21, 365–400, 2005/3)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné