Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Popsán nový kytovec – orcela Heinsohnova

 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 69, 2006/2

V řekách a mělkých mořích jihovýchodní Asie se vyskytuje bělošedý ozubený kytovec orcela tuponosá (Orcaella brevirostris). Její délka se pohybuje kolem dvou metrů, a jak český název naznačuje, nemá jako delfíni protažené čelisti, ale tupě zakončenou hlavu. Pravděpodobně je delfínům příbuzná, byť se vzhledem hodně podobá běluze či narvalovi, s kterými byla dříve spojována. Rozšířena je jednak v jihovýchodní Asii od východního pobřeží Indie k Jávě a Borneu, jednak v severní Austrálii a v pobřežních vodách Nové Guineje. Nedávné výzkumy lebek orcel z celého areálu ukázaly, že australské (a novoguinejské) orcely jsou odlišné od jihovýchodoasijských.

Komplexní pohled na tato zvířata včetně molekulárních analýz jasně ukázal, že se australské orcely odlišují od asijských zbarvením (bývají spíše trojbarevné než dvojbarevné), větší velikostí, užší ocasní ploutví, tvarem a výškou hřbetní ploutve, nepřítomností rýhy na zádech, lebečními znaky a též z molekulárního hlediska. Celý soubor odlišností nakonec vyústil v rozhodnutí vymezit australskou orcelu jako nový druh Orcaella heinsohni, česky je zatím uváděna jako orcela Heinsohnova nebo také orcela tupoploutvá (překlad angl. snubfin). Izolace těchto dvou forem vznikla pravděpodobně v důsledku kolísání hladiny světového oceánu v pleistocénu, jež bylo vyvoláno střídáním dob ledových a meziledových. Nová orcela má oproti asijské příbuzné velkou výhodu, neboť jí v australských vodách nehrozí tolik nebezpečí vinou lidských aktivit, jako je lov pro tuk. Dodejme, že se asijská orcela dělí na základě molekulární dat na linii čistě sladkovodní (v řece Mekongu) a mořskou i sladkovodní ve zbytku asijského areálu. V posledních letech patří bohužel vlivem člověka k vážně ohroženým druhům kytovců. (Marine Mammal Science 21, 365–400, 2005/3)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné