Ohrozí nadbytek chlapců lidskou společnost?

Některé lidské společnosti jsou poněkud hystericky upnuté na potomky mužského pohlaví. A protože dnes není nijak složité ovlivnit pohlaví potomků, rodí se tam více mužů. Ty společnosti jsou shodou okolností nejlidnatější na světě, a tak by už dnes mohlo být zaděláno na pořádnou taškařici.

Therese Heskethová z Výzkumného ústavu dětského zdraví v Londýně a její čínský kolega Zhu Wei-Xing varují. Vysvětlují, že sice díky přírodnímu výběru bývá poměr pohlaví mezi narozenými dětmi stabilní. Jenže společnosti, kde se tradičně dává přednost synům, obývají podstatný díl rozlohy Asie a Severní Ameriky – a pro mnohé rodiče je „nesprávné“ pohlaví potomka důvodem k potratu. Ještě účinnější je „metoda“ přehlížení malých holčiček. Nic surového, rodiče prostě dcery „zapomínají“ nakrmit a zacházejí s nimi méně opatrně, což spolehlivě vede k zvýšené úmrtnosti (schází-li vám představivost, jděte se podívat na film Šestý smysl).

Ačkoli se úroveň péče o ženy zlepšuje, přesto jen v Indii a Číně dnes chybí nějakých osmdesát milionů žen. Za dvacet let bude scházet partnerka zhruba 12 až 15 % Číňanů a Indů. Tito muži, většinou nevzdělaní nemajetní venkované, si nikdy nezaloží rodinu, ač pocházejí z prostředí, kde se vše kolem rodiny motá. A co bude dál?

Když je na trhu málo nevěst, mohou se ženy vdávat do lepších poměrů, zatímco neženatí muži se hromadí pod společenským žebříčkem, bez vyhlídek na sňatek. V Číně jsou nespárovaní lidé ve věku od 28 do 49 let už z 94 % muži, a většinou (z 97 %) nemají ani střední školu. Je to ohromný zástup nevzdělaných mužů bez možnosti sexuálního vybití. S jejich počtem poroste počet případů antisociálního a násilného chování, muži začnou organizovat gangy.

I v poměru narozených mužských a ženských potomků ale fungují evolučně stabilní strategie. Když dívek ubývá, stoupá neuvěřitelně rychle jejich socioekonomický status, je o ně přímo raketový zájem. Postupně začne být velmi výhodné mít dceru a rodiny si toho všimnou. Therese Heskethová a Zhu Wei-Xing nechtějí spoléhat na samovolné přírodní mechanizmy, doporučují velkorysé sociální inženýrství – zákazy, příkazy, striktní legislativu, přísná práva ženám. Je pochopitelně otázkou, zda by takové zásahy do společnosti nepřinesly větší škodu než užitek.

Podle všeho ale není třeba panikařit, poslední průzkumy z Jižní Koreje a Číny naznačují, že např. 37 % čínských žen vůbec nedává přednost dítěti určitého pohlaví a 45 % jich považuje za ideální kombinaci kluka a holku. (PNAS 103(36),13271–13275,2006)