Kosmická sonda COBE ...
| 9. 11. 2006 | Vesmír 85, 638, 2006/11
Kosmická sonda COBE odstartovala 18. listopadu 1989, 30. června 2001 ji následovala sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), start evropské observatoře Planck je plánován na srpen roku 2007 (spolu s observatoří Herschel).
Hlavní cíl observatoře Planck je změřit fluktuace a polarizaci kosmického mikrovlnného pozadí s dosud nevídanou přesností. Astrofyzici se domnívají, že fluktuace vznikly 10–35 sekundy po velkém třesku, takže studiem kosmického mikrovlného pozadí zkoumáme fyziku takových vysokých energií, jež nám nejsou dostupné na žádném pozemském urychlovači. Teoretikům by to mělo umožnit určit hustotu temné a baryonové hmoty s přesností vyšší než 1%. Měření by nám měla poskytnout data pro odpovědi např. na otázky
- Jaká je podstata temné hmoty?
- Jak starý je vesmír?
- Jak (a zda) probíhala inflace?
- Bude rozpínání vesmíru pokračovat anebo nastane fáze smršťování, která bude končit velkým křachem?
Ke stažení
článek ve formátu pdf [107,96 kB]
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...