Kosmická sonda COBE ...
| 9. 11. 2006 | Vesmír 85, 638, 2006/11
Kosmická sonda COBE odstartovala 18. listopadu 1989, 30. června 2001 ji následovala sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), start evropské observatoře Planck je plánován na srpen roku 2007 (spolu s observatoří Herschel).
Hlavní cíl observatoře Planck je změřit fluktuace a polarizaci kosmického mikrovlnného pozadí s dosud nevídanou přesností. Astrofyzici se domnívají, že fluktuace vznikly 10–35 sekundy po velkém třesku, takže studiem kosmického mikrovlného pozadí zkoumáme fyziku takových vysokých energií, jež nám nejsou dostupné na žádném pozemském urychlovači. Teoretikům by to mělo umožnit určit hustotu temné a baryonové hmoty s přesností vyšší než 1%. Měření by nám měla poskytnout data pro odpovědi např. na otázky
- Jaká je podstata temné hmoty?
- Jak starý je vesmír?
- Jak (a zda) probíhala inflace?
- Bude rozpínání vesmíru pokračovat anebo nastane fáze smršťování, která bude končit velkým křachem?
Ke stažení
článek ve formátu pdf [107,96 kB]
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Kip Thorne a gravitační vlny
Jana Olivová, Martin Uhlíř | 8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní
Petr Květina, Jan Rendek | 8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova 
Tomáš Petrásek | 8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...
Sledujte nás na sociálních sítích