Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Co asi polidštilo opici?

aneb Podezřelé jsou i geny nekódující proteiny
 |  9. 11. 2006
 |  Vesmír 85, 643, 2006/11

Co se vlastně stalo na úrovni genomu předtím, než se z lidoopa vyvinul člověk? Francis Crick, nositel Nobelovy ceny za strukturu DNA, rád opakuje v různých variacích závažnou myšlenku: „Úspěch vědce se zakládá na jeho schopnosti položit si otázku, na kterou se v daném okamžiku a v daném místě dá odpovědět.“ A čas pro odpověď na tuto otázku nastal nedávno.

Do rodiny přečtených genomů přibyl k člověku a myši šimpanz. Selský rozum nám napoví, že bude asi vhodné hledat geny, které se u šimpanze nevyskytují, zatímco u člověka je nacházíme, anebo se sice vyskytují u obou, ale u člověka gen ze společného předka prodělal výraznou proměnu. A k čemu nám může být dobrá myš? Tato naše vzdálenější příbuzná, se kterou přesto sdílíme více než polovinu genů, nám poslouží jako kontrola. Co když se změna odehrála již dříve? David Haussler z Kalifornské univerzity se svými spolupracovníky objevil, že takové vlastnosti má gen označovaný HAR1F (Nature DOI: 10.1038/nature05113; 2006). Oblast HAR (human accelerated region) vykazuje velký počet substitučních změn oproti předkům. HAR1F nekóduje protein, ale RNA, která je během vývoje mozku produkována zejména v mozkových Cajalových-Retziových buňkách, regulujících vytváření šesti vrstev kortexu. Co přesně gen dělá, dosud nikdo neví, ale jeho funkce je na listině usilovně hledaných. Na závěr svého komentáře k Hausslerovu článku připomíná v Nature Ch. Ponting a G. Lunter, že jedna věc se stává jasnou – geny, které kódují proteiny, nemusí být rozhodující pro lidskou evoluci. V souvislosti se současným výbuchem poznatků o regulační roli RNA při genové expresi se ani nedivíme. Změna na úrovni regulační RNA může mít dalekosáhlé následky postihující mnoho dalších genů. To jsou zatím ale jen spekulace.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření.
Vondrejs Vladimír

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné