Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Trpí kytovci kesonovou nemocí?

 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 583, 2006/10

Jak je možné, že se kytovci potápějí do obrovských hloubek, a přesto netrpí při vynoření kesonovou nemocí?

David Vilímek

Trpí kytovci kesonovou nemocí?

Kesonová (dekompresní) nemoc vzniká při prudkém poklesu okolního tlaku, při němž se ve tkáních tvoří bubliny plynů, především dusíku. Plyny rozpuštěné v těle během pobytu v přetlaku se v podobě bublin uvolňují při rychlém vynoření či přesunu do menších hloubek. Bubliny tkáně trhají nebo omezují jejich cévní zásobení, popsáno je však množství dalších nežádoucích příznaků. Řada kytovců se do větších hloubek nepotápí (i když občas se jim nevyhnou), jiní je přímo vyhledávají, např. vorvaňovci a vorvaň.

Dekompresní nemoci čelí kytovci řadou přizpůsobení. Například jejich plíce jsou velmi elastické a při potápění do větších hloubek se z nich veškerý vzduch vytlačí do zpevněných dýchacích trubic (průdušek, průdušnice a nosní dutiny, kde navíc část dusíku vyvazuje zvláštní olejovitá pěna). Lepší potápěči z řad kytovců mají poměrově menší plicní kapacitu, což při nadechování snižuje relativní přísun vzduchu, hlavně dusíku.

Srovnejme ještě průběh dýchání lidského potápěče s dýcháním kytovců. Potápěč dýchá průběžně vzduch z plynové bomby, kdežto kytovec musí při potápění vystačit s jedním nádechem, což opět poměrově snižuje množství dusíku coby zdroje nebezpečných bublin. Kytovci navíc díky řadě dílčích přizpůsobení (např. nezvykle velkému množství kyslíku vázaného ve svalech) vydrží ve vodě na jedno nadechnutí velmi dlouho (viz Vesmír 84, 604, 2005/10), a tedy ani jejich výstup k hladině nemusí být nijak zvlášť urychlen. Tělo pak má více času na postupné vyrovnávání tlaků (viz knihu V. Mazáka: Kytovci, SZN, Praha 1988).

V posledních letech se ale množí zprávy o kytovcích uhynulých na dekompresní nemoc, ať už jde o potápěče vynikající (např. vorvaňovce) nebo horší (jako jsou delfíni či sviňuchy). Vzniká podezření, že úhyny způsobené dekompresí mají souvislost se zkouškami účinnějšího sonarového systému ve službách vojenského námořnictva USA. Předpokládá se, že kytovce nový sonarový systém natolik stresuje ultrazvukem, že plavou k hladině příliš rychle, nebo že dokonce bubliny vznikají při průchodu zvukových vln tělem zvířete. Některé dílčí výzkumy naznačují spíše druhou možnost. Přes varování vědců a ochranářů se však plánuje, že bude nový sonarový systém užíván ve velkém (viz Nature 425, 575–576, 2003 a 439, 376–377, 2006).

Jan Robovský

Ke stažení

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné