Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Trpí kytovci kesonovou nemocí?

 |  12. 10. 2006
 |  Vesmír 85, 583, 2006/10

Jak je možné, že se kytovci potápějí do obrovských hloubek, a přesto netrpí při vynoření kesonovou nemocí?

David Vilímek

Trpí kytovci kesonovou nemocí?

Kesonová (dekompresní) nemoc vzniká při prudkém poklesu okolního tlaku, při němž se ve tkáních tvoří bubliny plynů, především dusíku. Plyny rozpuštěné v těle během pobytu v přetlaku se v podobě bublin uvolňují při rychlém vynoření či přesunu do menších hloubek. Bubliny tkáně trhají nebo omezují jejich cévní zásobení, popsáno je však množství dalších nežádoucích příznaků. Řada kytovců se do větších hloubek nepotápí (i když občas se jim nevyhnou), jiní je přímo vyhledávají, např. vorvaňovci a vorvaň.

Dekompresní nemoci čelí kytovci řadou přizpůsobení. Například jejich plíce jsou velmi elastické a při potápění do větších hloubek se z nich veškerý vzduch vytlačí do zpevněných dýchacích trubic (průdušek, průdušnice a nosní dutiny, kde navíc část dusíku vyvazuje zvláštní olejovitá pěna). Lepší potápěči z řad kytovců mají poměrově menší plicní kapacitu, což při nadechování snižuje relativní přísun vzduchu, hlavně dusíku.

Srovnejme ještě průběh dýchání lidského potápěče s dýcháním kytovců. Potápěč dýchá průběžně vzduch z plynové bomby, kdežto kytovec musí při potápění vystačit s jedním nádechem, což opět poměrově snižuje množství dusíku coby zdroje nebezpečných bublin. Kytovci navíc díky řadě dílčích přizpůsobení (např. nezvykle velkému množství kyslíku vázaného ve svalech) vydrží ve vodě na jedno nadechnutí velmi dlouho (viz Vesmír 84, 604, 2005/10), a tedy ani jejich výstup k hladině nemusí být nijak zvlášť urychlen. Tělo pak má více času na postupné vyrovnávání tlaků (viz knihu V. Mazáka: Kytovci, SZN, Praha 1988).

V posledních letech se ale množí zprávy o kytovcích uhynulých na dekompresní nemoc, ať už jde o potápěče vynikající (např. vorvaňovce) nebo horší (jako jsou delfíni či sviňuchy). Vzniká podezření, že úhyny způsobené dekompresí mají souvislost se zkouškami účinnějšího sonarového systému ve službách vojenského námořnictva USA. Předpokládá se, že kytovce nový sonarový systém natolik stresuje ultrazvukem, že plavou k hladině příliš rychle, nebo že dokonce bubliny vznikají při průchodu zvukových vln tělem zvířete. Některé dílčí výzkumy naznačují spíše druhou možnost. Přes varování vědců a ochranářů se však plánuje, že bude nový sonarový systém užíván ve velkém (viz Nature 425, 575–576, 2003 a 439, 376–377, 2006).

Jan Robovský

Ke stažení

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...