Upíří enzym léčí mozkovou příhodu
| 16. 1. 2006Upíři – savci z řádu letounů, kteří se živí krví jiných savců – jsou pro Evropany exotickými tvory opředenými mnoha pověstmi. Upíří legendy byly rozšířeny například na Balkáně a v Transylvánii, kde se věřilo, že upír je zhmotnělou emanací mrtvého nerozkládajícího se těla, může vystupovat z hrobu a sát spícím krev. V Jižní Americe jsou však upíři běžnou součástí přírody. Tito asi osm centimetrů velcí tvorové v noci pijí krev dobytka a někdy i lidí. Při tom mohou občas přenášet nakažlivé choroby, například vzteklinu. Upír kousne svou oběť zoubky ostrými jako břitva, a když z rány začne vytékat krev, nesaje ji, ale líže. Vypouští do ní své sliny, aby rána dlouho krvácela.
Nedávno objevili vědci ve slinách upíra obecného (Desmodus rotundus) enzym, který brání srážení krve. Nazývá se Desmodus rotundus salivary plasminogen activator (DSPA) a je znám též pod označením desmoteplase. Srážení krve potlačuje mnohem účinněji než dosud používané látky, a proto by mohl znamenat pokrok v léčbě srdečního infarktu i mozkových příhod (Journal of Cardiovascular Nursing 19, 417, 2004). Desmotepláza totiž aktivuje plazminogen, krevní bílkovinu, která je schopna krevní sraženiny rozpouštět. Němečtí a mexičtí badatelé vypracovali rekombinantní metodu, jež umožňuje vyrábět enzym ve velkých množstvích, aniž je nutno jej izolovat z upířích slin (Current Opinion in Molecular Therapeutics 6, 567, 2004). Nyní probíhá již třetí fáze klinických zkoušek a v druhé polovině roku 2006 by měl být prostředek pro léčbu srdečních infarktů a mozkových příhod uveden na trh. Během klinických zkoušek se potvrdilo, že desmotepláza je účinná až 9 hodin po nástupu příznaků, zatímco současná léčba je účinná pouze do tří hodin (v tak krátkém čase je dopraveno do nemocnice jen 10 procent pacientů). Upíří slina nejen prodlužuje možnost účinného zásahu, ale navíc může zmírnit následky mozkových příhod – sníženou hybnost a omezenou schopnost mluvit. Zkrátka upír je pro člověka užitečné zvíře.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [314,08 kB]