Kolik je v ČR patologických hráčů?

Navzdory velkému počtu osob, které trpí problémy způsobenými hazardní hrou, nemáme dosud studii zaměřenou na výskyt patologického hráčství. Rozsah problémů lze však odhadnout z jiných zdrojů, jako jsou:

• Počty ústavně léčených. Odrážejí spíše ochotu patologických hráčů se léčit a dostupnost léčby. V Psychiatrické léčebně v Bohnicích vzrostl v letech 1994–2003 počet ústavně léčených pro patologické hráčství o 37 %.
• Školní dotazové šetření ESPAD/NASUD (2003). Hraní na automatech převažuje výrazně u chlapců a výskyt pravidelného hraní se u nich v dospívání s věkem zvyšuje (u dívek klesá). Alespoň jednou za měsíc hrálo na automatu o peníze 6,3 % šestnáctiletých a 9,8 % osmnáctiletých chlapců, alespoň jednou týdně hrálo 2,7 % šestnáctiletých a 4 % osmnáctiletých chlapců. Znedbatelné ostatně nejsou ani počty dívek hrajících aspoň jednou týdně (0,6 % šestnáctiletých a 0,4 % osmnáctiletých).
• Údaje o rozšířenosti hazardních her. Průmysl hazardních her vykazuje v ČR stoupající zisky. Počet automatů má letos přesáhnout 50 000 kusů (tj. přibližně l kus na 200 obyvatel). V roce 2004 u nás vzrostl objem peněz vsazených do hazardních her o 8,5 %.

Výskyt patologického hráčství patrně není v ČR nižší než 0,5 až 1 % populace (nejméně 50 až 100 tisíc osob). Mnohonásobně vyšší je počet těch, kteří jsou zatím „jen“ problémoví, a také těch, kteří trpí hazardními hrami druhotně (rodiny hráčů). A kdo vlastně je patologickým hráčem? E. E. Johnson a spol. doporučují dvě kontrolní otázky: Cítil jste někdy potřebu vyhrávat více a více peněz? Musel jste někdy lidem, kteří jsou pro vás důležití, kvůli hazardní hře lhát? Obě odpovědi kladné pravděpodobně znamenají patologické hráčství. /Redakčně kráceno/