Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Utajené pohledy

Do nitra mikroskopických organizmů
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 462, 2005/8

Většina živých organizmů vykazuje nějakou autofluorescenci. Co to znamená? Jestliže na ně posvítíme budícím, zpravidla ultrafialovým světlem, vyzáří emisní světlo jiné barvy (jeho vlnová délka je vždy delší než vlnová délka budícího světla). Toto světlo však nebylo snadné mikroskopicky přesně měřit. V současnosti dokáže laserový konfokální mikroskop Olympus Fluoview FV1000 tato emisní spektra stanovovat, a to s přesností na 2 nm (což je barevný rozdíl okem sotva postřehnutelný). Získaná spektra se dají použít pro stanovení ideálních podmínek vhodných k zobrazení zkoumané fluoreskující struktury.

Tento postup jsme uplatnili při pohledu do útrob mikroskopických larev mořských korýšů. Abychom mohli odlišit dvě fluoreskující struktury, musí se vrcholy jejich emisních spekter lišit alespoň o 5 nm. Každý vrchol emisního spektra lze odděleně zaznamenat a výslednému obrazu můžeme přiřadit zvolenou barvu. Pak provedeme řadu optických řezů zkoumaným organizmem pomocí zaostření do různých rovin. Správná volba počtu optických řezů a vzdáleností mezi nimi je velice důležitá pro závěrečnou prostorovou rekonstrukci.

Tento proces se dá automatizovat po krocích vzdálených od sebe nejméně 0,1 μm. Současně můžeme tímto způsobem snímat tři odlišná spektra pro každý optický řez. Spojením všech optických řezů do jednoho obrazu vznikne snímek obsahující tři původní barvy, které se prolínají a často vytvářejí okouzlující pohled do nitra studovaného organizmu. Navíc vznikne počítačovým součtem optických řezů všech tří spekter unikátní trojrozměrný pohled. Dřívější rekonstrukce pomocí histologických řezů byly velice pracné a u organizmů, které jsme zkoumali, téměř nemožné. Během přípravy histologického řezu se totiž vždy rozlámal tvrdý a křehký krunýř a poškodila velice jemná struktura vnitřních orgánů. Nový postup se proto brzy stane nepostradatelným zejména při studiu anatomie a fyziologie nejdrobnějších živých tvorů. Jestliže použijeme některý z postupů pro fluorescenční značení genů (např. vložením genu pro zeleně fluoreskující protein), můžeme studovat funkce bílkovin, které tyto geny kódují.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Josef Reischig

Doc. RNDr. Josef Reischig (*1945) vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK a Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni se zabývá obecnou biologií a genetikou. Vede Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S, s. r. o., se sídlem na LF UK v Plzni a jeho mikrofotografie čtenáři Vesmíru znají již více než desetiletí (stručný přehled viz Vesmír 79, 138, 2000/3).

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...