Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Utajené pohledy

Do nitra mikroskopických organizmů
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 462, 2005/8

Většina živých organizmů vykazuje nějakou autofluorescenci. Co to znamená? Jestliže na ně posvítíme budícím, zpravidla ultrafialovým světlem, vyzáří emisní světlo jiné barvy (jeho vlnová délka je vždy delší než vlnová délka budícího světla). Toto světlo však nebylo snadné mikroskopicky přesně měřit. V současnosti dokáže laserový konfokální mikroskop Olympus Fluoview FV1000 tato emisní spektra stanovovat, a to s přesností na 2 nm (což je barevný rozdíl okem sotva postřehnutelný). Získaná spektra se dají použít pro stanovení ideálních podmínek vhodných k zobrazení zkoumané fluoreskující struktury.

Tento postup jsme uplatnili při pohledu do útrob mikroskopických larev mořských korýšů. Abychom mohli odlišit dvě fluoreskující struktury, musí se vrcholy jejich emisních spekter lišit alespoň o 5 nm. Každý vrchol emisního spektra lze odděleně zaznamenat a výslednému obrazu můžeme přiřadit zvolenou barvu. Pak provedeme řadu optických řezů zkoumaným organizmem pomocí zaostření do různých rovin. Správná volba počtu optických řezů a vzdáleností mezi nimi je velice důležitá pro závěrečnou prostorovou rekonstrukci.

Tento proces se dá automatizovat po krocích vzdálených od sebe nejméně 0,1 μm. Současně můžeme tímto způsobem snímat tři odlišná spektra pro každý optický řez. Spojením všech optických řezů do jednoho obrazu vznikne snímek obsahující tři původní barvy, které se prolínají a často vytvářejí okouzlující pohled do nitra studovaného organizmu. Navíc vznikne počítačovým součtem optických řezů všech tří spekter unikátní trojrozměrný pohled. Dřívější rekonstrukce pomocí histologických řezů byly velice pracné a u organizmů, které jsme zkoumali, téměř nemožné. Během přípravy histologického řezu se totiž vždy rozlámal tvrdý a křehký krunýř a poškodila velice jemná struktura vnitřních orgánů. Nový postup se proto brzy stane nepostradatelným zejména při studiu anatomie a fyziologie nejdrobnějších živých tvorů. Jestliže použijeme některý z postupů pro fluorescenční značení genů (např. vložením genu pro zeleně fluoreskující protein), můžeme studovat funkce bílkovin, které tyto geny kódují.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Josef Reischig

Doc. RNDr. Josef Reischig (*1945) vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK a Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni se zabývá obecnou biologií a genetikou. Vede Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S, s. r. o., se sídlem na LF UK v Plzni a jeho mikrofotografie čtenáři Vesmíru znají již více než desetiletí (stručný přehled viz Vesmír 79, 138, 2000/3).

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné