Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Utajené pohledy

Do nitra mikroskopických organizmů
 |  14. 8. 2005
 |  Vesmír 84, 462, 2005/8

Většina živých organizmů vykazuje nějakou autofluorescenci. Co to znamená? Jestliže na ně posvítíme budícím, zpravidla ultrafialovým světlem, vyzáří emisní světlo jiné barvy (jeho vlnová délka je vždy delší než vlnová délka budícího světla). Toto světlo však nebylo snadné mikroskopicky přesně měřit. V současnosti dokáže laserový konfokální mikroskop Olympus Fluoview FV1000 tato emisní spektra stanovovat, a to s přesností na 2 nm (což je barevný rozdíl okem sotva postřehnutelný). Získaná spektra se dají použít pro stanovení ideálních podmínek vhodných k zobrazení zkoumané fluoreskující struktury.

Tento postup jsme uplatnili při pohledu do útrob mikroskopických larev mořských korýšů. Abychom mohli odlišit dvě fluoreskující struktury, musí se vrcholy jejich emisních spekter lišit alespoň o 5 nm. Každý vrchol emisního spektra lze odděleně zaznamenat a výslednému obrazu můžeme přiřadit zvolenou barvu. Pak provedeme řadu optických řezů zkoumaným organizmem pomocí zaostření do různých rovin. Správná volba počtu optických řezů a vzdáleností mezi nimi je velice důležitá pro závěrečnou prostorovou rekonstrukci.

Tento proces se dá automatizovat po krocích vzdálených od sebe nejméně 0,1 μm. Současně můžeme tímto způsobem snímat tři odlišná spektra pro každý optický řez. Spojením všech optických řezů do jednoho obrazu vznikne snímek obsahující tři původní barvy, které se prolínají a často vytvářejí okouzlující pohled do nitra studovaného organizmu. Navíc vznikne počítačovým součtem optických řezů všech tří spekter unikátní trojrozměrný pohled. Dřívější rekonstrukce pomocí histologických řezů byly velice pracné a u organizmů, které jsme zkoumali, téměř nemožné. Během přípravy histologického řezu se totiž vždy rozlámal tvrdý a křehký krunýř a poškodila velice jemná struktura vnitřních orgánů. Nový postup se proto brzy stane nepostradatelným zejména při studiu anatomie a fyziologie nejdrobnějších živých tvorů. Jestliže použijeme některý z postupů pro fluorescenční značení genů (např. vložením genu pro zeleně fluoreskující protein), můžeme studovat funkce bílkovin, které tyto geny kódují.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikroskopie

O autorovi

Josef Reischig

Doc. RNDr. Josef Reischig (*1945) vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu UK a Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni se zabývá obecnou biologií a genetikou. Vede Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy OLYMPUS C&S, s. r. o., se sídlem na LF UK v Plzni a jeho mikrofotografie čtenáři Vesmíru znají již více než desetiletí (stručný přehled viz Vesmír 79, 138, 2000/3).

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...