Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Ekosystémové mapování lesů v Britské Kolumbii

Sto zmapovaných hektarů denně
 |  14. 7. 2005
 |  Vesmír 84, 395, 2005/7

Na jedné straně má již dnes lidstvo informace z dalekých končin vesmíru, na straně druhé dosud nezná některá hůře dostupná místa na Zemi. Přitom jsou často vzdálena od civilizace jen pár set kilometrů a jejich nedostupnost je pouze relativní – záleží většinou na tom, kolik nepohodlí je člověk ochoten snášet, aby jich dosáhl.

Boreální les

Jedním z nejrozsáhlejších společenstev na Zemi je boreální (severský jehličnatý) les. Zelený pás boreálních lesů obepíná celou severní polokouli a významně se podílí na produkci světových zásob atmosférického kyslíku i na redukci CO2. Společně s tropickým deštným lesem tak pomáhá rozhodujícím způsobem udržovat vhodné podmínky pro život na Zemi. Zatímco o úbytku tropických lesů se mluví už dlouho, o podobných problémech v boreálním pásmu se v některých oblastech – zejména v Asii – teprve mluvit začíná.

Aby bylo možné v lese rozumně hospodařit, např. les vhodně založit, a pak žádoucím způsobem vychovávat (nejen vytěžit dříví), je třeba důkladně poznat lesní ekosystém. Ten je, jednoduše řečeno, určen prostředím, organizmy, které v něm žijí, a procesy i vztahy, které mezi nimi probíhají a panují. Studium ekosystémů není lehké, neboť jejich struktura i funkce se mění v čase. Nejsnadněji lze sledovat vegetaci a půdu. Důležité je vědět, kde a v jakém rozsahu se nacházejí lesní stanoviště, tj. klimaticky i půdně vyhraněné části ekosystému. A odpovědět na otázky „co?“ a „kde?“ je podstatou mapování lesních ekosystémů – průzkumu, který v těžkých podmínkách severských lesů dosud není běžný. V České republice se tímto mapováním, známým více jako šetření lesnické typologie, zabýváme v brandýském Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů již od padesátých let minulého století. Patříme ke světové špičce,

a určitě i proto nás Katedra lesnických věd Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru přizvala r. 2002 k svému projektu ekosystémového mapování univerzitního lesa.

Lesy Britské Kolumbie

Území Britské Kolumbie – nejzápadnější kanadské provincie – je ze 64 % pokryto lesem. Třetina těchto lesů je nedostupná běžnými dopravními prostředky (nevedou tam silnice). V lesích se nelze pohybovat ani pěšky (nejsou v nich stezky). Lesy běžně dostupné jsou hospodářsky využívány jen z jedné třetiny. Tento podíl v poslední době vzrůstá, lidé panenské oblasti zpřístupňují a začínají les využívat, těžit. Ke cti kanadských lesníků je třeba říci, že les náležitě obnovují, lesních ploch tedy neubývá. Vzhledem k rozlehlosti a klimatické různorodosti provincie jsou lesy Britské Kolumbie rozmanité. Díky vydatným srážkám v pobřežní části mají zdejší smrky, douglasky či jedle obří vzrůst. Je skutečným zážitkem vidět stometrové velikány, ještě vyšší jsou jen kalifornské sekvoje a australské eukalypty. Člověk zde narazí na dřeviny, jež lze u nás vidět v parcích, např. thuje (zde zvané cedry), tsugy či cypřišky. V důsledku velké rozlohy lesů jsou i v dobře přístupných a hospodářsky využívaných oblastech některé lesy panenské, dosud lidskou rukou nedotčené. Tato mnohdy už jen torza zasluhují ochranu jako ukázka přirozeného vývoje lesních společenstev i jako genetický zdroj. A právě ta je třeba vyhledat a zakreslit do podrobných map (použili jsme mapy v měřítku 1 : 10 000). Nejde jen o lokalizaci, je nutno zjistit také lesnické, pedologické, geologické, ekologické, botanické i zoologické údaje. Cílem je využít tato data jako podklady k ochraně podobných lokalit a jako příklad k trvale udržitelnému hospodaření v oblastech ostatních.

Univerzitní výzkumný les a naše práce

Tak jako mají zemědělské univerzity v Čechách malá výzkumná políčka, má Univerzita Britské Kolumbie tři rozlehlé výzkumné lesy. Výzkumný les Alexe Frasera leží v Cariboo Forest Region, v centrální části Britské Kolumbie. Tato oblast je sice člověkem poměrně intenzivně využívána, přesto tu však lze najít zbytky „původního“ lesa. Částí našeho úkolu bylo nalézt je a důkladně odborně zpracovat. 1) Těšilo nás, že instrukce, které jsme pro svou práci dostali, mají základ v biogeocenologickém ekosystémovém klasifikačním systému lesů Britské Kolumbie (viz rámeček Klasifikace lesa 1 ), jehož základy položil náš rodák Vladimír J. Krajina 2) a na jehož vývoji se podílel jeho žák Karel Klinka, kdysi typolog Lesprojektu v Brandýse nad Labem. Těšilo nás rovněž, že můžeme – obrazně řečeno – navázat na jejich práci. Žili jsme celé léto v kempu Gavin Lake uprostřed oblasti Cariboo, do města, vzdáleného 80 km, jsme jezdili jednou týdně pro potraviny a informace. V horkém a suchém létě (teploty nad 30 stupňů Celsia byly běžné) jsme se museli vyrovnat s těžko přístupným terénem, často s podrostem trnitých keřů všehojovce hrozivého (Oplopanax horridus). Minimálně osm hodin denně jsme trávili ve společnosti komárů a černých medvědů. Pomocí globálního polohového systému (GPS) byla s přesností plus minus pět metrů zaznamenána poloha každého postupového bodu našeho terénního průzkumu. Postup terénem byl možný jen podle azimutu, nevedou tam ani pěšiny. Pozemním šetřením jsme prověřili asi 90 % ploch připravených interpretací leteckých snímků a opravili jsme jejich hranice. Na všech postupových bodech a někdy i mimo ně jsme pořídili fotografickou dokumentaci lesních společenstev, která nyní slouží jako součást databáze lesních stanovištních řad. U ekosystémů, které byly pomocí průvodce (Forest Service Field Guide) obtížně identifikovatelné, jsme provedli fytocenologický a půdní průzkum. Zmapovali jsme celkem 5000 hektarů původních i změněných lesů, tj. zhruba přes 100 hektarů denně.

Znát to, co chci chránit

Projekt byl ukončen r. 2004 zpracováním získaných údajů a vytištěním stanovištních map. 3) Soubor stanovištních map v žádoucím měřítku (1:10 000), které vznikly pozemní revizí, otevírá cestu pro globální ochranu boreálního lesa. Chceme-li s ochranou začít, musíme nejprve vědět, co vlastně chceme chránit. Tuto informaci nesou důkladně zpracované mapy a další digitální materiály. Nezbývá než doufat, že společenské klima, které v boreální oblasti panuje, umožní realizaci dalších projektů. Vždyť jen v Britské Kolumbii na to čeká přes 600 tisíc km2, což je plocha téměř osmi Českých republik.

Poznámky

1) Český tým z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem, který odletěl do Britské Kolumbie v červnu 2003, tvořili dva odborníci: Ing. Antonín Kusbach a Dr. Jaromír Macků.
2) Prof. Vladimír J. Krajina (1905–1993) byl botanik a také politik, účastník domácího protifašistického odboje. Po roce 1948 emigroval přes Anglii do Kanady, kde na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru přednášel botaniku a ekologii.
3) Tiskem byl pověřen brandýský Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

KLASIFIKACE LESA

Biogeoklimatická klasifikace, podle které jsme v Britské Kolumbii pracovali, se provádí na třech úrovních: klimatické, stanovištnívegetační. V praxi se při klimatické-zonální klasifikaci sdružují biogeoklimatické zóny, jejich podstupně a varianty. Stanovištní klasifikace pak rozlišuje pro každou zónu stanovištní skupiny (mají podobné kvalitativní znaky i podobný vegetační potenciál) a stanovištní řady (klimaticky stejné části stanovištních skupin), jež jsou doplněny stanovištními typy (modifikátory, které rozšiřují informaci o přírodním prostředí dané lokality). Stanovištní řady (značené číselným kódem) jsou tak charakterizovány režimem půdní vlhkosti, úživnosti, utvářením terénu a výskytem indikačních vegetačních druhů, tj. těch, které dobře „označí“ lesní stanoviště.

Ke stažení

O autorovi

Antonín Kusbach

Ing. Antonín Kusbach (*1958) vystudoval lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské v Brně. V Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem se zabývá zejména lesnickou typologií.

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné