MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Náplavový kužel na okraji pouštní pánve

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 306, 2005/6

V pustině mezi pohořími Kchun-Lun a Altun, která tvoří jižní okraj čínské pouště Taklamakan, vznikl obrovský náplavový kužel. Z hor (v pravém dolním rohu fotografie) stéká řeka a větví se do velkého vějíře dílčích divočících toků. Voda má na obrázku ocelově modrou barvu a mizí výparem a vsakováním v poušti (vlevo nahoře). Říční koryta v pravé části náplavového kužele jsou tohoto času suchá a mají stříbřitou barvu.

Náplavové kužele byly mnohokrát popsány ze suchých nebo polosuchých oblastí; daleko méně jsou známy z krajin pokrytých lesy, kde jejich architektura není tak čitelná. Usazování náplavových kuželů začíná, když řeky opouštějí stísněná horská údolí, a tím částečně ztrácejí schopnost přenášet hrubozrnný sediment. Kužele obsahují dva odlišné typy usazeniny: vlastní říční uloženiny a tělesa vzniklá gravitačními proudy v píscích, štěrcích a blokových akumulacích. Většinou převládají usazeniny prvního typu. Za normálních okolností vznikají v systému koryt, jaký vidíme na obrázku. Koryta brázdící kužel mají krátkou (obvykle jen několikaletou) životnost, mj. proto, že po vytrvalých deštích bývá celý kužel překryt plošným splachem a tvorba koryt začíná znovu téměř „od nuly“. Laloky vzniklé gravitačními proudy zvodnělého sedimentu, což je druhý základní typ usazenin tvořících kužele, většinou nedosáhnou okraje tělesa; zůstanou v horní a střední části a dělí tak architekturu kužele na dvě odlišné poloviny. To je výtečně vidět na našem obrázku – uprostřed kužele náhle ubývá počet říčních koryt. Je to proto, že tělesa gravitačních proudů bývají lemována agradačními valy, vyvýšenými okraji, které se vytvoří v důsledku zpomalení pohybu při okraji. Ty musí řeka někudy prorazit, a pak se zase může rozvětvit.

Náplavové kužele mohou být dlouhé až 50 kilometrů. V geologickém záznamu Českého masivu byly rozpoznány například v permokarbonských pánvích severovýchodních Čech; nádherný odkryv hrubozrnných sedimentů náplavového kužele představuje skalní pilíř se zříceninou Břecštejna (Hrádečku) poblíž Trutnova.

Ke stažení

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...