Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Náplavový kužel na okraji pouštní pánve

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 306, 2005/6

V pustině mezi pohořími Kchun-Lun a Altun, která tvoří jižní okraj čínské pouště Taklamakan, vznikl obrovský náplavový kužel. Z hor (v pravém dolním rohu fotografie) stéká řeka a větví se do velkého vějíře dílčích divočících toků. Voda má na obrázku ocelově modrou barvu a mizí výparem a vsakováním v poušti (vlevo nahoře). Říční koryta v pravé části náplavového kužele jsou tohoto času suchá a mají stříbřitou barvu.

Náplavové kužele byly mnohokrát popsány ze suchých nebo polosuchých oblastí; daleko méně jsou známy z krajin pokrytých lesy, kde jejich architektura není tak čitelná. Usazování náplavových kuželů začíná, když řeky opouštějí stísněná horská údolí, a tím částečně ztrácejí schopnost přenášet hrubozrnný sediment. Kužele obsahují dva odlišné typy usazeniny: vlastní říční uloženiny a tělesa vzniklá gravitačními proudy v píscích, štěrcích a blokových akumulacích. Většinou převládají usazeniny prvního typu. Za normálních okolností vznikají v systému koryt, jaký vidíme na obrázku. Koryta brázdící kužel mají krátkou (obvykle jen několikaletou) životnost, mj. proto, že po vytrvalých deštích bývá celý kužel překryt plošným splachem a tvorba koryt začíná znovu téměř „od nuly“. Laloky vzniklé gravitačními proudy zvodnělého sedimentu, což je druhý základní typ usazenin tvořících kužele, většinou nedosáhnou okraje tělesa; zůstanou v horní a střední části a dělí tak architekturu kužele na dvě odlišné poloviny. To je výtečně vidět na našem obrázku – uprostřed kužele náhle ubývá počet říčních koryt. Je to proto, že tělesa gravitačních proudů bývají lemována agradačními valy, vyvýšenými okraji, které se vytvoří v důsledku zpomalení pohybu při okraji. Ty musí řeka někudy prorazit, a pak se zase může rozvětvit.

Náplavové kužele mohou být dlouhé až 50 kilometrů. V geologickém záznamu Českého masivu byly rozpoznány například v permokarbonských pánvích severovýchodních Čech; nádherný odkryv hrubozrnných sedimentů náplavového kužele představuje skalní pilíř se zříceninou Břecštejna (Hrádečku) poblíž Trutnova.

Ke stažení

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné