Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Fauna Europaea

Databáze evropských druhů živočichů je již dostupná
 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 360, 2005/6

Od září r. 2004 je postupně zpřístupňována internetová databáze evropských druhů mnohobuněčných živočichů (www.faunaeur.org). Rozsáhlý projekt Evropské unie s názvem „Fauna Europaea“ byl zpracováván v letech 2001–2004 a jeho cílem bylo vytvořit kompletní taxonomickou databázi druhů živočichů zjištěných na území Evropy včetně údajů o výskytu v jednotlivých zemích. Práce na sestavení databáze probíhala v několika krocích, do února 2002 byl vytvořen seznam druhů s taxonomickými údaji, do prosince 2002 byla shromážděna data o výskytu, do března 2003 byly doplněny nejrůznější poznámky a komentáře a do konce srpna 2004 byl čas na kontrolu, opravy a aktualizace. Na tvorbě databáze se podílelo asi 500 zoologů (v databázi jsou označováni jako experti) z různých evropských zemí. Konkrétně z České republiky se projektu zúčastnilo asi 30 odborníků (před námi byly v počtu expertů Itálie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Španělsko a Francie). Rozložení našich specialistů mezi jednotlivé taxonomické skupiny živočichů však bylo velmi nerovnoměrné – více než polovina se jich podílela na zpracování řádu brouci (Coleoptera) a pět na řádu dvoukřídlí (Diptera). Nenašel jsem v databázi žádného našeho vertebratologa.

Z databáze je možné získat nejrůznější údaje, lze vyhledat např. autora a rok popisu určitého taxonu, jeho synonyma, výskyt v jednotlivých zemích i pozici v systému. Lze zjistit i další důležité informace, např. kolik a které druhy popsal určitý autor, kolik druhů bylo popsáno v určitém roce. Dozvíme se například, že v letech 1990–2000 bylo z Evropy ročně popsáno průměrně 780 nových druhů a asi nás překvapí, že se tento počet výrazněji nezměnil od počátku 19. století. K snížení došlo z pochopitelných důvodů pouze ke konci první, a zvláště druhé světové války. Rozšíření druhů je možné zobrazit v tabulce (včetně odkazů na mimoevropský výskyt) nebo v mapce (k tomu je nutný program java). Druhy i vyšší taxony jsou řazeny podle abecedy, což usnadňuje hledání, ale neposkytuje představu o systematickém členění. Při studiu druhově početnějších taxonů je databáze bohužel velmi pomalá a velké řády hmyzu (blanokřídlé, brouky, dvoukřídlé) není schopna zobrazit naráz. Úplnost literárních odkazů již závisí na pečlivosti, s jakou byl příslušný taxon zpracován.

Databáze shrnuje z Evropy údaje o výskytu asi 130 000 druhů suchozemských a sladkovodních živočichů (nezahrnuje mořské druhy). Z našeho území je uváděno asi 29 700 druhů, což je zhruba o 2500 druhů méně oproti našim vlastním výpočtům. Tato disproporce je způsobena v první řadě malou pečlivostí některých zpracovatelů, několik taxonů bylo zpracováno zcela nedostatečně. Zarážející je např. skutečnost, že někteří specialisté neuvádějí z našeho území ani druhy od nás původně popsané nebo druhy obecně rozšířené se značným praktickým významem (zemědělské škůdce, parazity). Tato výtka se ve stejné míře týká i řady dalších zemí. U obratlovců s ohledem na malý počet druhů a dostatečné regionální znalosti jsou zásadnější chyby překvapující, např. z plazů není z našeho území uváděna ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), želva bahenní (Emys orbicularis) ani nedávno zjištěná ještěrka zední (Lacerta muralis), naopak se má u nás vyskytovat ještěrka balkánská (Lacerta trilineata). Nesrovnalosti v počtech druhů mnoha skupin nižších bezobratlých mohou být způsobeny také tím, že pro většinu těchto taxonů u nás nebyly dosud zpracovány seznamy zjištěných druhů, a uváděné počty jsou tedy spíše odhady (často nadsazené) neopírající se o konkrétní faunistické nálezy. Předpokládá se, že databáze bude v určitých periodách (snad jedenkrát ročně) aktualizována, a věřme tedy, že existující chyby a nedostatky budou odstraněny.

Ke stažení

O autorovi

Zdeněk Laštůvka

Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., (*1955) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se zabývá zemědělskou a speciální zoologií, zejména některými otázkami taxonomie, bionomie a ekologie motýlů. Je autorem nebo spoluautorem několika monografíí, např. The Sesiidae of Europe (Apollo Books, Dánsko, 2000), Handbook of Palaearctic Macrolepidoptera, Vol. 1. Sesiidae (GEM Publishing, UK, 1999) nebo Nepticulidae Mitteleuropas (Konvoj, Brno 1997), učebnic Zoologie pro zemědělce a lesníky (1996) a Ekologie (2000) aj.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné