Fauna Europaea

Od září r. 2004 je postupně zpřístupňována internetová databáze evropských druhů mnohobuněčných živočichů (www.faunaeur.org). Rozsáhlý projekt Evropské unie s názvem „Fauna Europaea“ byl zpracováván v letech 2001–2004 a jeho cílem bylo vytvořit kompletní taxonomickou databázi druhů živočichů zjištěných na území Evropy včetně údajů o výskytu v jednotlivých zemích. Práce na sestavení databáze probíhala v několika krocích, do února 2002 byl vytvořen seznam druhů s taxonomickými údaji, do prosince 2002 byla shromážděna data o výskytu, do března 2003 byly doplněny nejrůznější poznámky a komentáře a do konce srpna 2004 byl čas na kontrolu, opravy a aktualizace. Na tvorbě databáze se podílelo asi 500 zoologů (v databázi jsou označováni jako experti) z různých evropských zemí. Konkrétně z České republiky se projektu zúčastnilo asi 30 odborníků (před námi byly v počtu expertů Itálie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Španělsko a Francie). Rozložení našich specialistů mezi jednotlivé taxonomické skupiny živočichů však bylo velmi nerovnoměrné – více než polovina se jich podílela na zpracování řádu brouci (Coleoptera) a pět na řádu dvoukřídlí (Diptera). Nenašel jsem v databázi žádného našeho vertebratologa.

Z databáze je možné získat nejrůznější údaje, lze vyhledat např. autora a rok popisu určitého taxonu, jeho synonyma, výskyt v jednotlivých zemích i pozici v systému. Lze zjistit i další důležité informace, např. kolik a které druhy popsal určitý autor, kolik druhů bylo popsáno v určitém roce. Dozvíme se například, že v letech 1990–2000 bylo z Evropy ročně popsáno průměrně 780 nových druhů a asi nás překvapí, že se tento počet výrazněji nezměnil od počátku 19. století. K snížení došlo z pochopitelných důvodů pouze ke konci první, a zvláště druhé světové války. Rozšíření druhů je možné zobrazit v tabulce (včetně odkazů na mimoevropský výskyt) nebo v mapce (k tomu je nutný program java). Druhy i vyšší taxony jsou řazeny podle abecedy, což usnadňuje hledání, ale neposkytuje představu o systematickém členění. Při studiu druhově početnějších taxonů je databáze bohužel velmi pomalá a velké řády hmyzu (blanokřídlé, brouky, dvoukřídlé) není schopna zobrazit naráz. Úplnost literárních odkazů již závisí na pečlivosti, s jakou byl příslušný taxon zpracován.

Databáze shrnuje z Evropy údaje o výskytu asi 130 000 druhů suchozemských a sladkovodních živočichů (nezahrnuje mořské druhy). Z našeho území je uváděno asi 29 700 druhů, což je zhruba o 2500 druhů méně oproti našim vlastním výpočtům. Tato disproporce je způsobena v první řadě malou pečlivostí některých zpracovatelů, několik taxonů bylo zpracováno zcela nedostatečně. Zarážející je např. skutečnost, že někteří specialisté neuvádějí z našeho území ani druhy od nás původně popsané nebo druhy obecně rozšířené se značným praktickým významem (zemědělské škůdce, parazity). Tato výtka se ve stejné míře týká i řady dalších zemí. U obratlovců s ohledem na malý počet druhů a dostatečné regionální znalosti jsou zásadnější chyby překvapující, např. z plazů není z našeho území uváděna ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), želva bahenní (Emys orbicularis) ani nedávno zjištěná ještěrka zední (Lacerta muralis), naopak se má u nás vyskytovat ještěrka balkánská (Lacerta trilineata). Nesrovnalosti v počtech druhů mnoha skupin nižších bezobratlých mohou být způsobeny také tím, že pro většinu těchto taxonů u nás nebyly dosud zpracovány seznamy zjištěných druhů, a uváděné počty jsou tedy spíše odhady (často nadsazené) neopírající se o konkrétní faunistické nálezy. Předpokládá se, že databáze bude v určitých periodách (snad jedenkrát ročně) aktualizována, a věřme tedy, že existující chyby a nedostatky budou odstraněny.