Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jaderná energie

aneb Být, či nebýt?
 |  12. 5. 2005
 |  Vesmír 84, 288, 2005/5

Přesně před třiceti lety jsem uveřejnil ve Švédsku článek – či vlastně sérii článků – s tímto hamletovským titulkem. Po havárií v americké elektrárně Three Miles Island dostali Švédové strach ze svého dobře vymyšleného ambiciózního jaderného programu: Do roku 1985 mělo být vybudováno 12 velkých a moderních jaderných bloků, které měly poskytovat nejméně 50 % elektrické energie. Druhou polovinu měly dodávat velké a bouřlivé švédské řeky, odnášející z hor a ohromných jezer vodu do Baltického moře. Švédsko se mohlo stát čítankovým příkladem země bohatě zajištěné vlastní elektrickou energií (kolem 150 TWh za rok), jejíž výroba nezatěžuje atmosféru skleníkovými plyny.

Koncepčně zcela nepřipravená vláda nakonec souhlasila s referendem, ve kterém občané měli vybrat jednu ze tří ne zcela jasně formulovaných alternativ. Ačkoliv každá alternativa dostala kolem 30 % a přestože má referendum pro švédský parlament pouze poradní váhu, byl v roce 1977 přijat zákon, který dovoluje dostavět rozestavěné jaderné bloky, ale zároveň stanoví, že Švédsko skončí s využíváním jaderné energie nejpozději do roku 2010. Datum bylo určeno na základě přesvědčení, že životnost jaderných reaktorů je maximálně 25 let. Zákon navíc zakazuje ve Švédsku výzkum a vývoj jaderné energetiky.

Říká se, že i mistr tesař se někdy utne. Švédský Riksdag se svým protijaderným zákonem uťal pořádně. Ač se píše již rok 2005, byl zatím uzavřen pouze reaktor v Bärsebäcku, který je nejmenší a nejstarší. Většina nejmodernějších reaktorů má povolení k provozu buď neomezeně, nebo nejméně na 35–45 let. Jejich výkon se neustále zvyšuje. Zvyšuje se i efektivnost jaderných elektráren a stupeň jejich využívání. Pět let před lhůtou stanovenou parlamentem k uzavření všech jaderných bloků Švédsko stále vyrábí přes 45 % elektřiny z jaderných zdrojů – v letech chudých na srážky i mnohem více.

Počátkem třetího tisíciletí mají Evropa i svět naštěstí protijadernou hysterii za sebou. Rychle se rozvíjející Asie (Japonsko, Čína, Korea) si nedovedou svou energetickou budoucnost bez jaderné energetiky představit. Grandióznost čínských plánů na výstavbu jaderných bloků až zaráží. USA povolují prodloužení provozu jaderných elektráren a připravují urychleně výstavbu nových. Výstavba jaderných bloků na Ukrajině i v Rusku pokračuje. K výstavbě nových reaktorů se přihlásily Finsko, Polsko, Česká republika i Rumunsko.

Nové generace jaderných elektráren budou levnější, jednodušší v obsluze a mnohem bezpečnější – v nových jaderných elektrárnách se ve stále větší míře uplatňuje koncept pasivní bezpečnosti. Nové jaderné bloky budou také mnohem lépe využívat jaderné palivo. Transmutační technologie, jejichž uvedení do provozu můžeme očekávat v průběhu asi deseti let, pomohou odstranit z odpadu nejdéle žijící a nejaktivnější izotopy, a tím se zjednoduší a zlevní výstavba úložišť. Rychlé reaktory 1) pomohou vyřešit problém světových zásob uranu. Vysokoteplotní reaktory mohou pomoci získávat vodík, který v palivových článcích zřejmě nahradí dnešní benzinový motor.

Koncept trvale udržitelné jaderné energetiky se začínat ve světě prosazovat a je brán jako vážná alternativa k ostatním způsobům získávání (nejen elektrické) energie.

Jaderná energie se nestane panaceou. Jaderná energetika má však zajištěno místo pod sluncem na řadu dalších století a bude nezbytným článkem vybudování energetických systémů, které poskytnou alespoň rozumné množství energie pro všechny obyvatele naší planety, aniž se život na ní stane neudržitelným.

Poznámky

1) Od počátku jaderné energetiky je v dlouhodobé perspektivě přisuzován zásadní význam tzv. rychlým množivým reaktorům – reaktorům bez moderátoru, v nichž řízená štěpná reakce probíhá působením nezpomalených, rychlých neutronů. Rychlé neutrony jsou zároveň schopné jadernou reakcí transmutovat izotop uranu 238 na neptunium, které se beta-rozpadem mění na štěpitelné plutonium 239. Uran 238 tvoří asi 99,3 % přírodního uranu, ale není štěpitelný v energetických reaktorech. Štěpitelný uran 235 tvoří pouze 0,7 % přírodního uranu. Pokud by se jaderná energetika opírala pouze o přírodní uran 235, jako je tomu dnes, nevydržely by jeho zásoby lidstvu o nic déle než zásoby ropy. Pokud by však energetika využívala štěpitelné plutonium vyrobené rychlými množivými reaktory z uranu 238 (nebo uran 233, který stejným procesem vzniká z thoria 232), mohly by zásoby paliva pokrývat současné energetické potřeby stovky let. Podrobněji viz např. www.energyweb.cz.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

František Janouch

Prof. RNDr. František Janouch, CSc., (*1931) vystudoval Fyzikální fakultu Leningradské univerzity, potom byl aspirantem na Lomonosově universitě v Moskvě kde obhájil kandidátskou disertaci. Byl vedoucím oddělení teoretické jaderné fyziky v ÚJV v Řeži a docentem na MFF UK v Praze. V roce 1970 byl z politických důvodů vyhozen ze zaměstnání. Po mnoha mezinárodních protestech mu bylo v roce 1974 umožněno odjet do Stockholmu, kde mu byla nabídnuta profesura Královské akademie věd. V zápětí po odjezdu byl zbaven čs. občanství.Je rovněž předsedou Správní Rady Nadace Charty 77, kterou v roce 1978 ve Stockholmu založil. V roce 1992 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Československa a vedoucí čs. delegace na Helsinské následné konferenci. V letech 1996-2000 zastupoval EU v Kyjevě jako evropský zástupce ředitele projektu Science and Technology Center in Ukraine.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné