Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Sirt1 – hladovění bez hladu?

 |  17. 2. 2005
 |  Vesmír 84, 68, 2005/2

Chcete žít 120 let? Navíc hezky vyzáblí a bez cukrovky, rakoviny nebo dalších „radostí“ pozdního věku? Nic snazšího, sežeňte si soukromou „kliniku“, kde vám za jistý obnos trvale a drasticky omezí příjem kalorií. Na základě patrně ne úplně veselých pokusů na savcích se o vlivu hladovění na dlouhověkost ví už dávno. Lidé se mnohdy zoufale upínají k jakékoliv naději na prodloužení života, hrůznou celoživotní dietu však podstoupí asi málokdo.

Až dosud nebylo známo, jak vlastně mučení hladem ve věci dlouhověkosti funguje. Tým profesora L. Guarenteho z Massachusettské techniky, který se problematikou stárnutí zabývá po desetiletí, nedávno publikoval své poznatky ohledně genu Sirt1, klíčového hráče v uvolňování a zpracovávání tělního tuku myší.

Když savci jedí, obvykle z potravy spotřebují bílkoviny a cukry, kdežto tuk si uskladní ve speciálních tukových buňkách. 1) Jestliže se dotyčnému savci sníží příjem kalorií, tukové buňky přestanou tuk hromadit a uvolní své zásoby pro potřeby metabolizmu. Protein Sirt1 vstoupí na scénu při krátkodobém hladovění. Přepne receptory, které tuk dosud udržovaly v tukových buňkách – a tuk se začne uvolňovat. Pokud jde o konkrétní molekulární mechanizmus, Sirt1 je represor genů ovládaných tukovým regulátorem PPAR-gamma (viz Vesmír 80, 344, 2001/6).

Autoři studie by rádi věřili, že je stejným způsobem regulován metabolizmus tuku u lidí, ale zatím si tím nejsou jisti. Pokud by se to potvrdilo, je možné, že by vhodná aplikace proteinu Sirt1 mohla lidem nejen prodloužit život (pokud by o to stáli), ale také by je mohla zbavit typických nemocí stáři. Trik spočívá v tom, že tukové buňky pomocí hormonální regulace říkají tělu, jak má stárnout, a se Sirt1 bychom je mohli přelstít. Hned se ovšem vnucuje otázka, zda by robustní zásah do metabolizmu nezpůsobil nějaké další, nezamýšlené negativní účinky (viz zklámání spojené s leptinem, Vesmír 76, 133, 1997/3). Pokud vezmeme v úvahu složitost savčího metabolizmu, spíše to je než není pravděpodobné, a navíc je na pováženou, zda by nás bavil 120letý život kupříkladu se sníženou imunitou nebo libidem. Rovněž je možné, že Sirt1 nebude účinkovat bez intenzivního tělocviku. Lidé, kteří jsou ochotni cvičit, ale Sirt1 vesměs nepotřebují, takže bychom byli zase úplně na začátku. (Nature 429, 771–776, 2004)

Poznámky

1) Pozn. red.: Nadbytečné sacharidy savci nespotřebovávají okamžitě, ale dovedou je konvertovat na tuk. S proteinem je to složitější – po rozkladu na aminokyseliny se stávají součástí zásobárny aminokyselin, která je použita pro syntézu tělu vlastních bílkovin. Nadbytečné aminokyseliny jsou buď vymočeny (velmi vzácně), nebo oxidovány a stávají se zdrojem energie, popřípadě zdrojem pro novotvorbu glukózy, při čemž také vzniká jako vedlejší produkt močovina.

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.