Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Je pavouk křižák jedovatý?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 699, 2005/12

Ano, je jedovatý, ostatně jako všichni pavouci, ale jeho jedu se nemusíme bát. Má jej málo a jeho klepítka (chelicery) nejsou dost silná, aby prokousla naši kůži a jed pronikl do těla. Důvod, proč se lidé bojí pavouků, nespočívá v tom, že by měli strach z jejich jedu (Vesmír 83, 363, 2004/7). Pavouci nebezpeční člověku sice existují (např. australští pavouci rodu Atrax), ale křižák k nim nepatří. Jed pavouka křižáka (Araneus diadematus) je nebezpečný pouze jeho kořisti – hmyzu. Pavouk lapá hmyz do své sítě, a aby zvýšil efektivitu lovu, pokrývá síť lepidlem.

O chemické podstatě toxických látek křižákova jedu toho mnoho nevíme. Pro toxikology je tento pavouk nezajímavý. Můžeme však předpokládat, že hlavními účinnými látkami budou – podobně jako u jiných, mnohem nebezpečnějších pavouků – tzv. acylpolyaminy nebo peptidy. Acylpolyaminy se vážou na glutamátové receptory a otevírají tak kalciové kanály neuronů, takže působí jako neurotoxiny. Křižákův jed účinkuje podobně. Hmyz po něm rychle znehybní a pro pavouka se stane snadnou kořistí.

Protože pavouci mají poměrně složitou nervovou soustavu, testují se na nich i nově syntetizované látky, především léky. Zajímavé jsou účinky psychofarmak, například LSD. Pavouci pod jejich vlivem nejsou schopni postavit funkční síť, což je jinak jejich každodenní chleba. Jak ukázaly pokusy na americké lodi Apollo, tkají pavouci dokonalé sítě i ve stavu beztíže, zato pod vlivem psychofarmak to nedokážou. Sítě jsou pak utkány tak ledabyle a chaoticky, že by do nich pavouci žádnou mouchu neulovili (Vesmír 74, 353, 1995/6).

Biologové na Univerzitě v Arhusu zkoušeli, zda mohou ovlivnit stavbu sítě pavouka křižáka i takové látky, jako jsou amfetamin, skopolamin či kofein. Křižáci reagovali velmi citlivě zejména na amfetamin a kofein. Tyto látky působily tak, že pavouci stavěli a obnovovali své sítě méně často a jejich výtvory ztratily na pravidelnosti, jako by pavouci zapomněli geometrii. Milovníky kávy to od jejího pití jistě neodradí, nicméně je to neklamnou známkou toho, že i kofein je psychofarmakum. (Physiol. Behav. 82, 519, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné