Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Je pavouk křižák jedovatý?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 699, 2005/12

Ano, je jedovatý, ostatně jako všichni pavouci, ale jeho jedu se nemusíme bát. Má jej málo a jeho klepítka (chelicery) nejsou dost silná, aby prokousla naši kůži a jed pronikl do těla. Důvod, proč se lidé bojí pavouků, nespočívá v tom, že by měli strach z jejich jedu (Vesmír 83, 363, 2004/7). Pavouci nebezpeční člověku sice existují (např. australští pavouci rodu Atrax), ale křižák k nim nepatří. Jed pavouka křižáka (Araneus diadematus) je nebezpečný pouze jeho kořisti – hmyzu. Pavouk lapá hmyz do své sítě, a aby zvýšil efektivitu lovu, pokrývá síť lepidlem.

O chemické podstatě toxických látek křižákova jedu toho mnoho nevíme. Pro toxikology je tento pavouk nezajímavý. Můžeme však předpokládat, že hlavními účinnými látkami budou – podobně jako u jiných, mnohem nebezpečnějších pavouků – tzv. acylpolyaminy nebo peptidy. Acylpolyaminy se vážou na glutamátové receptory a otevírají tak kalciové kanály neuronů, takže působí jako neurotoxiny. Křižákův jed účinkuje podobně. Hmyz po něm rychle znehybní a pro pavouka se stane snadnou kořistí.

Protože pavouci mají poměrně složitou nervovou soustavu, testují se na nich i nově syntetizované látky, především léky. Zajímavé jsou účinky psychofarmak, například LSD. Pavouci pod jejich vlivem nejsou schopni postavit funkční síť, což je jinak jejich každodenní chleba. Jak ukázaly pokusy na americké lodi Apollo, tkají pavouci dokonalé sítě i ve stavu beztíže, zato pod vlivem psychofarmak to nedokážou. Sítě jsou pak utkány tak ledabyle a chaoticky, že by do nich pavouci žádnou mouchu neulovili (Vesmír 74, 353, 1995/6).

Biologové na Univerzitě v Arhusu zkoušeli, zda mohou ovlivnit stavbu sítě pavouka křižáka i takové látky, jako jsou amfetamin, skopolamin či kofein. Křižáci reagovali velmi citlivě zejména na amfetamin a kofein. Tyto látky působily tak, že pavouci stavěli a obnovovali své sítě méně často a jejich výtvory ztratily na pravidelnosti, jako by pavouci zapomněli geometrii. Milovníky kávy to od jejího pití jistě neodradí, nicméně je to neklamnou známkou toho, že i kofein je psychofarmakum. (Physiol. Behav. 82, 519, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...