mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Je pavouk křižák jedovatý?

 |  8. 12. 2005
 |  Vesmír 84, 699, 2005/12

Ano, je jedovatý, ostatně jako všichni pavouci, ale jeho jedu se nemusíme bát. Má jej málo a jeho klepítka (chelicery) nejsou dost silná, aby prokousla naši kůži a jed pronikl do těla. Důvod, proč se lidé bojí pavouků, nespočívá v tom, že by měli strach z jejich jedu (Vesmír 83, 363, 2004/7). Pavouci nebezpeční člověku sice existují (např. australští pavouci rodu Atrax), ale křižák k nim nepatří. Jed pavouka křižáka (Araneus diadematus) je nebezpečný pouze jeho kořisti – hmyzu. Pavouk lapá hmyz do své sítě, a aby zvýšil efektivitu lovu, pokrývá síť lepidlem.

O chemické podstatě toxických látek křižákova jedu toho mnoho nevíme. Pro toxikology je tento pavouk nezajímavý. Můžeme však předpokládat, že hlavními účinnými látkami budou – podobně jako u jiných, mnohem nebezpečnějších pavouků – tzv. acylpolyaminy nebo peptidy. Acylpolyaminy se vážou na glutamátové receptory a otevírají tak kalciové kanály neuronů, takže působí jako neurotoxiny. Křižákův jed účinkuje podobně. Hmyz po něm rychle znehybní a pro pavouka se stane snadnou kořistí.

Protože pavouci mají poměrně složitou nervovou soustavu, testují se na nich i nově syntetizované látky, především léky. Zajímavé jsou účinky psychofarmak, například LSD. Pavouci pod jejich vlivem nejsou schopni postavit funkční síť, což je jinak jejich každodenní chleba. Jak ukázaly pokusy na americké lodi Apollo, tkají pavouci dokonalé sítě i ve stavu beztíže, zato pod vlivem psychofarmak to nedokážou. Sítě jsou pak utkány tak ledabyle a chaoticky, že by do nich pavouci žádnou mouchu neulovili (Vesmír 74, 353, 1995/6).

Biologové na Univerzitě v Arhusu zkoušeli, zda mohou ovlivnit stavbu sítě pavouka křižáka i takové látky, jako jsou amfetamin, skopolamin či kofein. Křižáci reagovali velmi citlivě zejména na amfetamin a kofein. Tyto látky působily tak, že pavouci stavěli a obnovovali své sítě méně často a jejich výtvory ztratily na pravidelnosti, jako by pavouci zapomněli geometrii. Milovníky kávy to od jejího pití jistě neodradí, nicméně je to neklamnou známkou toho, že i kofein je psychofarmakum. (Physiol. Behav. 82, 519, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...