Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Za úbytek savců v Africe může komerční rybolov

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 9, 2005/1

Obyvatelé západní Afriky s oblibou konzumují „maso z divočiny“, bush-meat. Pochází z velkých savců, většinou antilop, šelem a primátů, kteří jsou nezákonně loveni především v národních parcích (mimo chráněná území se totiž už téměř nevyskytují). Lov pro maso je snad největším problémem ochrany západoafrické zvířeny, protože pro domorodce představuje jeden z důležitých zdrojů bílkovin (a často i finančních příjmů). Alternativou k tomuto způsobu obživy je rybolov – bylo prokázáno, že v letech, kdy je z nějakého důvodu nedostatek ryb, hon na velké savce zintenzivní. V národních parcích se začne pohybovat zvýšené množství pytláků, na trzích se objeví více „masa z divočiny“ a zrychlí se úbytek početních stavů lovených druhů. Tento vztah je přitom asymetrický – v letech, kdy mají rybáři plné sítě, se sice tlak na suchozemské živočichy sníží, ale ne o tolik, o kolik předtím narostl, a ještě je zde určité zpoždění. Úlovky domorodých rybářů se přitom dlouhodobě snižují, takže poptávka po mase z divokých zvířat stále vzrůstá. Velmi pravděpodobně za to může rozmáhající se komerční rybolov neafrických zemí (hlavně z Evropské unie), jejichž rybáři loví u pobřeží Guinejského zálivu daleko efektivněji než místní. Svízelná situace v africké divočině nemá snadné a rychlé řešení. Potrvá ještě dlouho, než se mezi domorodci dostatečně rozšíří chov domácího zvířectva (a tedy jiný způsob stravování). Omezit komerční rybolov je v současném politickém ovzduší v Evropě jen těžko představitelné. (Science 306, 1180–1182, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....