Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Za úbytek savců v Africe může komerční rybolov

 |  17. 1. 2005
 |  Vesmír 84, 9, 2005/1

Obyvatelé západní Afriky s oblibou konzumují „maso z divočiny“, bush-meat. Pochází z velkých savců, většinou antilop, šelem a primátů, kteří jsou nezákonně loveni především v národních parcích (mimo chráněná území se totiž už téměř nevyskytují). Lov pro maso je snad největším problémem ochrany západoafrické zvířeny, protože pro domorodce představuje jeden z důležitých zdrojů bílkovin (a často i finančních příjmů). Alternativou k tomuto způsobu obživy je rybolov – bylo prokázáno, že v letech, kdy je z nějakého důvodu nedostatek ryb, hon na velké savce zintenzivní. V národních parcích se začne pohybovat zvýšené množství pytláků, na trzích se objeví více „masa z divočiny“ a zrychlí se úbytek početních stavů lovených druhů. Tento vztah je přitom asymetrický – v letech, kdy mají rybáři plné sítě, se sice tlak na suchozemské živočichy sníží, ale ne o tolik, o kolik předtím narostl, a ještě je zde určité zpoždění. Úlovky domorodých rybářů se přitom dlouhodobě snižují, takže poptávka po mase z divokých zvířat stále vzrůstá. Velmi pravděpodobně za to může rozmáhající se komerční rybolov neafrických zemí (hlavně z Evropské unie), jejichž rybáři loví u pobřeží Guinejského zálivu daleko efektivněji než místní. Svízelná situace v africké divočině nemá snadné a rychlé řešení. Potrvá ještě dlouho, než se mezi domorodci dostatečně rozšíří chov domácího zvířectva (a tedy jiný způsob stravování). Omezit komerční rybolov je v současném politickém ovzduší v Evropě jen těžko představitelné. (Science 306, 1180–1182, 2004)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné